Katedra sociologie FFUK se orientuje převážně na projekty vědecké povahy, a to včetně účasti na mezinárodním výzkumu. Pracoviště tak může studentům nabídnout spoluúčast na řešení jednotlivých projektů. Studenti se také mohou stát řešiteli vlastních projektů v rámci interních grantů FFUK.
Na úseku spolupráce se státními orgány a institucemi dominuje spolupráce s MV ČR, pro něž byly zpracovány informace z výsledků výzkumu postojů veřejnosti ke kriminalitě. V poslední době k tomu přistupuje spolupráce s Probační a mediační službou ČR. Oblast aplikovaného výzkumu reprezentují velký výzkum postojů zaměstnanců a organizační kultury ČEZ, a.s. (2002-04), výzkum spokojenosti zaměstnanců Škoda-Auto, výzkumy ve zdravotnických zařízeních nebo pro magistrát hl.m. Prahy (problém korupce).
V rámci fakultního portfolia služeb a investičních příležitostí nabízíme analýzy, evaluační materiály, expertizy, odborná stanoviska, konzultace a supervize v následujících oblastech:
sociální výzkum jako takový, tj. metodologická řešení, analýza dat a supervize průběhu
socioekonomická evaluace projektů, intervencí a efektů
sociologie práce a organizací, tj. v oblastech organizačního rozvoje, personálního managementu, vzdělávání
bezpečnost a sociálně rizikové jevy jako kriminalita, závislosti, delikvence mládeže atd.
politický výzkum a průzkum veřejného mínění
V rámci našich řešení angažujeme experty se specializacemi jako sociologie, psychologie, ekonomie, politologie, demografie či metodologie sociálních výzkumů.
Kompletní informace včetně kontaktů najdete ve vizitce.
Katedra sociologie je již od roku 2005 zapojena do mezinárodního projektu ISRD, v rámci nějž již byly v ČR realizovány tři vlny výzkumu. Nejnověji byla pro ISRD4 sbírána data v roce 2023.
Na podzim 2017 provedl tým katedry sociologie první průřezové dotazování absolventů a absolventek fakulty. Kompletní zprávu si můžete prohlédnout a přečíst zde.
Zpráva za testovací období 2017-2021 je k dispozici zde.
Doc. Jiří Buriánek, kooperace v rámci 7. rámcového programu EU; 2010-2012
Mezinárodní výzkum násilí na ženách
GAČR 403/031472 – J. Buriánek
Social Inequality and Why It Matters for the Economic and Democratic Development of Europe and Its Citizens. Post-Communist Central and Eastern Europe in Comparative Perspective
Doc. Jiří Buriánek, Csc.; Evropská komise/FP6
The International Self-Report Study on Violent Behaviour, Attitudes and Victimization among Youth
doc. Jiří Buriánek, Csc.; Evropská komise/Daphne
Projekty GAUK
Menstruující těla a jejich kontrola v medicínském a společenském diskurzu (Petra Poncarová, 2023-2025)
V tomto projektu se autorka věnuje tomu, jakými způsoby je dohlíženo na menstruující těla v rámci a prostřednictvím medicínského a společenského diskurzu v českém kontextu. Cílem projektu je ukázat, jakým způsobem jsou upevňovány a reprodukovány praktiky a techniky dohledu nad (ne)menstruujícími těly, což vede k disciplinaci a kontrole těchto těl, a tím přispět k teoretizaci vztahu pohlaví, genderu a těla.
Non-respondenti a jejich vliv na reprezentatitivitu výzkumných šetření (Ivana Vranková, 2017-2018)
Výzkumný projekt se zaměřuje na prozkoumání faktorů, díky nimž lze zvyšovat návratnost sociologických průzkumů. Důležitou součástí studie je ověření, zda návratnost zvýšená pomocí testovaných intervencí vede i k větší reprezentativnosti sebraných dat, a není naopak zdrojem jejich dalšího zkreslení. V první části projektu budou na základě studia literatury z oblastí sociální psychologie a metodologie dotazníkových šetření identifikována opatření, jež mají dle dostupných poznatků největší potenciál zvyšovat kromě samotné návratnosti i míru reprezentativity vzorku respondentů získaného s jejich využitím. Tyto metody budou následně ověřeny v rámci dvojstupňového experimentálního výzkumu: nejdříve na menším nereprezentativním vzorku studentů účastnících se výzkumných studií na FF UK, a poté na reprezentativním vzorku české populace oslovené v rámci sociologického šetření realizovaného na Katedře sociologie FF UK.
Mladí lidé a politika napříč hranicemi: Jak a proč se čeští a němečtí studenti angažují v politice? (Daniela Prokschová, 2016-2017)
Klíčové faktory pro úspěšné vystoupení z dlouhodobého bezdomovectví (Petr Holpuch, 2016-2017)
Politický nepotismus: Vztah mezi volebním výsledkem a výkonem propojených firem (Kristýna Chábová, 2015-2016)
Sociální hnutí v České republice a jejich vnitřní organizace (Jaromír Mazák, 2014-2016)
Cílem výzkumu je zmapovat českou scénu sociálních hnutí s důrazem na jejich vnitřní fungování, organizační aspekty, utváření diskursu, strategie dosahování cílů apod. Téma je velmi aktuální, protože zpomalení ekonomiky, nadměrné zatížení planety z ekologického hlediska, nejasná budoucnost evropské integrace, krize politické kultury v ČR a další fenomény posilují aktivity občanské společnosti a hledání alternativních cest. Sociální hnutí se navíc relativně nově mohou ve značné míře ucházet o finanční zdroje z evropských fondů, což dále proměňuje jejich fungování. Práce rozšíří existující výzkum sociálních hnutí, pomůže porozumět dynamikám, které se ve vývoji organizací sociálních hnutí uplatňují, a to ve specifickém českém kontextu. Bude detailně popsáno a analyzováno, jak v Česku probíhají procesy profesionalizace, budování koalic, přebírání know-how od starších organizací včetně těch zahraničních či jiným procesům popsaným v odborné literatuře.
Specifika delikvence mládeže: komparativní analýza výskytu, příčin a možností prevence delikventního chování mládeže (Eva Moravcová, 2013-2015)
Výzkum delikvence mládeže představuje významný předmět vědeckého zkoumání již od počátku 20. století. Zvýšená pozornost je věnována především analýze výskytu a příčin delikventního chování a následné snaze o navržení efektivních prevenčních opatření. Realizace projektu umožní řešitelce spolupracovat se členy katedry sociologie na třetí fázi mezinárodního výzkumu delikvence mládeže International Self-Report Delinquency Study (ISRD). Jeho financováním bude umožněno rozšířit sběr dat také na město Plzeň, čímž dojde ke zvětšení záběru celého výzkumu a zlepšení komparability dat s výzkumem ISRD-2, který byl katedrou sociologie úspěšně realizován již v letech 2006/2007. Cílem projektu je především informovat veřejnost o výskytu delikvence mládeže v České republice a možnostech její prevence, sledovat její vývoj v období let 2006-2013 (komparace ISRD-2 a ISRD-3) a v případě dostupnosti mezinárodních dat v době trvání projektu také porovnat různorodost a úroveň výskytu delikvence mládeže v České republice s dalšími zeměmi participujícími na ISRD-3.
Pluralita identit československých Židů v zahraničí a její narativní vyjádření (Jakub Mlynář, 2013-2015)
Centrum vizuální historie Malach při UK, kde hlavní řešitel působí od roku 2010 jako koordinátor, je jedním z deseti evropských přístupových bodů do on-line Archivu vizuální historie spravovaného institutem Shoah Foundation na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC). Tento rozsáhlý audiovizuální archiv je jedinečným souborem orálně-historického autobiografického materiálu, natočeného mezi lety 1994–2000 v 56 státech a ve 32 jazycích. V rozhovorech, které se metodologicky nacházejí na pomezí tematického interview a životního příběhu, lze mimo historických skutečností a souvislostí sledovat také velké množství obecnějších sociálních fenoménů. Hlavním cílem předkládaného projektu je sociologická analýza narativního vyjádření plurality kolektivních identit v autobiografických interview s československými Židy přeživšími holocaust, jež jsou součástí Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation. Předmětem výzkumu jsou vyprávění narátorů a narátorek československého původu, kteří v 90. letech 20. století poskytli Shoah Foundation rozhovor v jiném jazyce než v češtině (pro účely tohoto projektu jde o 4 rozhovory v dánštině, 14 rozhovorů ve švédštině a 20 vybraných rozhovorů v angličtině). Vedlejším cílem projektu je rovněž přepis a překlad těchto rozhovorů. Výsledné přepisy a jejich překlady budou využity jako materiál analyzovaný ve výzkumné části projektu a po skončení projektu budou k dispozici v CVH Malach dalším badatelům.
Komparativní analýza agroturistiky v České republice a Spolkové republice Německo (Gabriela Thöndlová, 2013-2015)
Cílem práce je popis situace v oblasti agroturistiky v Česku a Bavorsku a vyvození doporučení, co by bylo možné v Česku na tomto poli zlepšit. Studie je rozdělena do dvou relativně nezávislých oddílů. První část tvoří teoretický úvod, v němž je zmapován vývoj a současný stav agroturistiky v obou zmiňovaných zemích a jsou zde shrnuta její pozitiva a negativa. Dále jsou zde popsány možnosti dotací pro podnikatele v agroturistice a samostatná podkapitola je věnována propagaci a certifikaci farem. Práce se rovněž zabývá udržitelností turismu a otázkou, nakolik lze agroturistiku považovat za udržitelnou formu cestovního ruchu. Druhou část, založenou na empirickém výzkumu provedeném v obou zemích autorkou této práce, tvoří analýza rozhovorů s provozovateli českých a bavorských agrofarem a analýza dotazníků od jejich hostů. Jsou zde přehledně shrnuty základní informace o provozovatelích agroturistiky i o samotných farmách. Hlavní témata analýzy jsou: motivy zemědělců pro poskytování ubytování, jejich zkušenosti s hosty, nabídka farem a jejich vybavení, spolupráce s jinými farmami a ostatními podnikateli v okolí, vztahy se sousedy. Další oblast tvoří ekonomické aspekty, konkrétně propagace, certifikace a dotace. Kromě informací o provozovatelích farem shrnuje práce také údaje o jejich hostech. Vedle základních informací jako věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav a velikost bydliště bylo zjišťováno, jak návštěvníci dovolenou na farmě tráví, jaké mají motivy pro agroturistiku, čím je tato forma turismu obohacuje, co je naopak ruší a co by se podle jejich mínění mělo v dané zemi zlepšit. Dále byl zkoumán vztah hostů k životnímu prostředí, míra jejich „ekologického chování“ a rozdíl mezi hosty ekofarem a farem konvenčních. Analýza je zaměřena komparativně, s mírným akcentem na situaci v Česku. Tam, kde to je možné, jsou zároveň konfrontovány názory provozovatelů farem a jejich hostů. V závěru jsou shrnuty možnosti rozvoje agroturistiky u nás, vyplývající jednak ze srovnání obou zemí, jednak ze zkušeností českých provozovatelů.
Starší projekty GAUK
Narcismus a partnerské násilí u mladých lidí (Mgr. František Bartoš; GAUK)
Politické probuzení islámu. Ke kořenům vzestupu islamistických hnutí a radikalizace Blízkého východu. (Mgr. Karel Černý; GAUK)
Veřejné mínění o trestném činu vraždy (Mgr. Jaroslava Hrabětová; GAUK)
Diskursivní analýza objektivizace zvířat v České republice (Mgr. Tereza Vandrovcová; GAUK)
GA UK 311/1998 – R. Růžička: Životní strategie a profesní kompetence učitele v multikulturní dynamice společnosti. Základní výzkumná zpráva:\“Český učitel: občan a profesionál v procesech celospolečenské změny\“. Praha: Univerzita Karlova v Praze -Filozofická fakulta 2001 (142 stran, bez příloh 83)
GA UK 339/98 – J. Buriánek: Kognitivní přístup – výzva pro sociologický výzkum deviace.
Interní projekty FF UK
Metody zvyšování návratnosti on-line dotazníkových šetření (Ivana Vranková, 2017)
Struktura komunikační sítě s negativními vazbami (Matouš Pilnáček, 2017)
Sítě organizovaného zločinu (Tomáš Diviák, 2017)
Význam periodika AUC Philosophica et Historica – Studia Sociologica v dějinách české sociologie a zpřístupnění jeho obsahu (Kateřina Holubová, 2016)
Jak ovlivňuje příjmová nerovnost úroveň korupce v postkomunistických evropských státech? (Kristýna Chábová, 2016)
Institut profesionálního rodičovství v kontextu východoslovenských romských osad (Petr Cupal, 2013)
Pohled pracovníků v pečovatelských službách na jejich podporu zdraví (Blanka Jirkovská, 2013)
Motivace a úspěšnost studentů se zdravotním postižením na vysoké škole (Kateřina Šámalová, 2013)
Česká klimaskepse – kvalitativní výzkum (Petr Vidomus, 2013)
Analýza krajně pravicové scény na Internetu – SNA přístup (Jiřina Avukatu, 2012)
Konflikt identit v zrcadle autobiografického výzkumu: skupinové identity českých a slovenských Židů a jejich reflexe v životopisném vyprávění (Jakub Mlynář, 2012)
Arabské jaro: Nerovnoměrná modernizace a politické probuzení Blízkého východu (Karel Černý, 2011)
Výzkum motivačních faktorů a ovlivnění pracovního výkonu u pracovníků SZP v regionální nemocnici (Blanka Jirkovská, 2010)