Přijímací zkouška do doktorského studia je otevřena absolventům magisterského studia sociologie a příbuzných oborů (ekonomie, psychologie, sociální práce, mediální studia apod.).
Uchazeč/uchazečka musí být schopen samostatné vědecké práce, musí prokázat odbornou vyhraněnost, dobrou znalost metodologie oboru a orientaci v odborné literatuře domácí i zahraniční. Vítána je rovněž publikační činnost.
Pokud není z odborných důvodů určeno jinak, skládá se přijímací zkouška v souladu s akreditací oboru v českém nebo slovenském jazyce, popřípadě v jazyce světovém. Těžiště přijímacího pohovoru spočívá v ověření odborných znalostí, připravenosti uchazeče k samostatné vědecké práci v oboru, a kvality a realizovatelnosti projektu disertační práce. O projektu se vede odborná rozprava, v níž se prověřuje nejen znalost obecně teoretických a metodologických základů oboru na úrovni magisterského stupně, ale i znalosti vztahující se k připravovanému tématu disertační práce. Uchazeč musí u přijímací zkoušky prokázat rozvinuté logické a analytické schopnosti, schopnost tvořivého řešení problémů, porozumění sociální realitě (sociologické imaginace), schopnost interpretace textů a jejich kritické reflexe a schopnost samostatně koncipovat projekt badatelského výzkumu.
Kritérii hodnocení jsou:
– teoretické zakotvení a relevance projektu.
– adekvátnost metodiky řešení projektu disertace.
– očekávaný přínos projektu.
– schopnost formulovat tvořivým způsobem vědecké problémy, originalita přístupu.
– realistický a přiměřený časový plán realizace projektu.
– dosavadní publikační a další odborná činnost.
– rozsah teoretických znalostí, orientace v soudobé sociologii.
– orientace v metodologických problémech oboru.
– argumentační a prezentační schopnosti.
Další informace o pravidlech a o podávání přihlášek jsou na prijimacky.ff.cuni.cz.
Zájemcům o doktorské studium na katedře sociologie se doporučuje konzultovat předem svůj projekt s potenciálním školitelem, případně se zástupcem oborové rady (doc. PhDr. Jiří Buriánek CSc.), případně s předsedou oborové rady (doc. Marek Skovajsa).
Zaměření navrhovaných projektů je tematicky otevřené, doporučujeme ale zvážit potenciálního školitele a jeho zaměření (viz také sekce Lidé). Níže také uvádíme nabídku témat disertačních projektů členů katedry. Není nutné se omezit na tuto nabídku, lze ale projekt formulovat ve spolupráci s konkrétním členem či členkou katedry.
Primární výzkumné oblasti jsou oblasti, v nichž akademici podávají projekty a v nichž je šance na podání projektu s doktorandy;
Sekundární oblasti, ve kterých se akademici orientují a jsou schopni a ochotni je školit, ale šance, že v nich budou podávat projekty, je velmi malá.
| doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. | primární výzkumné oblasti: delikvence mládeže; domácí násilí; obavy ze zločinu; penitenciární péče; metodologie |
| doc. Radka Dudová, Ph.D. | primární výzkumné oblasti: gender a stárnutí (pracovní trh, digitalizace, péče); gender a pandemická krize (nerovnosti na pracovním trhu, politiky, dělba práce a péče, občanství)
sekundární výzkumné oblasti: reprodukční chování, reprodukční práva, tělo a tělesnost; víceméně cokoliv týkající se genderu |
| Mgr. Petr Lupač, Ph.D. | primární výzkumné oblasti: témata v rámci společenské dimenze Internetu a mobilní komunikace, oblasti difuze inovací a informační nerovnost
sekundární výzkumné oblasti: sociologie vědy a techniky |
| Zuzana Podaná, Ph.D. | primární výzkumné oblasti: delikvence mládeže, viktimizace mládeže, partnerské násilí, obavy z kriminality
sekundární výzkumné oblasti: další oblasti kriminologie (vězeňství, stalking, hate crimes aj.) |
| Eva Richter, Ph.D. | primární výzkumné oblasti: postoje k environmentálním a klimatickým opatřením, vnímání změny klimatu, sociální konstrukce přírody a klimatu
sekundární výzkumné oblasti: teorie rizika, percepce rizik |
| doc. Marek Skovajsa, Ph.D. | primární a sekundární výzkumné oblasti:
Dějiny sociologie a sociální dějiny sociálních věd: Historie české a světové sociologie odpovídající aktuálnímu stavu mezinárodního bádání: institucionální dějiny, intelektuální dějiny, dějiny metod, dějiny praktik, mezinárodní a nadnárodní vazby atd. Předpokladem je využití sociologických teorií a metod a komparativní (mezinárodní, mezioborový) záběr. Sociologie kultury a vědění: Proměny polí kulturní a intelektuální produkce; Moc a autorita profesionálního a expertního vědění; Hodnocení a reputace v akademické a intelektuální sféře; Sociopolitické proměny soudobých společností perspektivou kulturní sociologie Sociologická teorie: Příspěvky k rozvíjení aktuálních mezinárodních diskusí v oblasti sociologické a sociální teorie, metateorie a filosofie sociálních věd. Nové interpretace a kontextualizace koncepcí z klasické a soudobé sociologické teorie. |