Vyhledávání odborných zdrojů

Upozornění: tato stránka je ve výstavbě.

Tato stránka obsahuje shrnutí lekce vyhledávání odborných zdrojů v rámci kurzů vědecké práce na katedře. K rozšíření a doplnění zde uvedených informací můžete využít například skvělý kurz Práce s informacemi od KISK na MUNI v Brně, obzvláště pak jeho část „Vyhledávání jako strategické objevování“.

Co je to rešerše?

Pojem rešerše obvykle označuje jak proces vyhledávání odborných zdrojů, tak výsledný přehled literatury, tedy text, který shrnuje, analyzuje a syntetizuje dostupnou literaturu. Nadále budeme pojem používat ve smyslu procesu.

Rešerše jako proces znamená cílevědomé, systematické a organizované čtení a hledání literatury.

Co to znamená?

  • hledání musí mít cíl, aby bylo smysluplné;
  • cíl stanovuje autor na základě (výzkumné) otázky, kterou si klade a liší se rovněž v různých fázích odborné práce (viz dále);
  • cíli jsou přizpůsobeny způsob a strategie hledání zdrojů (tedy typ zdrojů, jejich povaha a využití).

Hledání literatury tedy neprobíhá jednoduše tak, že zadáme klíčová slova do vyhledávače, nejprve musíme uvažovat o tom, co vlastně hledáme a proč.

Rešerše neznamená prosté hledání, ale zahrnuje i následnou práci se zdroji, jejich čtení, zpracování a využití. Jedná se tedy o postupné budování znalostí a přehledu o určitém tématu.

Kdy děláme rešerši zdrojů?

Jednoduchá odpověď je: od začátku do konce práce na projektu či odborném textu.

Na začátku je rešerše zásadní při stanovení tématu, formulaci (výzkumné) otázky, kterou budeme řešit, při jejím zpřesnění, při stanovení a zpřesnění metod, které budeme v práci používat.

Jak je rešerše užitečná při stanovení tématu a výzkumné otázky?

  1. Abychom mohli ve vlastní práci řešit nějakou otázku, musíme mít přehled o aktuální odborné diskusi:
    • pojmy a pojmosloví, které se v diskusi používají;
    • existující koncepty, teorie a definice;
    • existující výzkumy a jejich výsledky, ale i použité metody;
    • aktuální vývoj – politika, veřejná debata, mediální agenda.
  2. Abychom mohli zdůvodnit, proč je danou otázku třeba řešit, musíme znát aktuální stav bádání a mít přehled.
  3. V nalezené literatuře můžeme hledat prostor pro formulaci naší vlastní výzkumné otázky.
    • Jaká je podstata zkoumaného problému?
    • Jaké jsou vztahy mezi mnou zkoumanými jevy?
    • Co se o věci již ví?
    • Co se neví?  (mezery v současném poznání)
    • Které otázky ještě nebyly zodpovězeny?
    • Objevuje se nějaký spor?
    • Jaké jsou teorie a koncepty?
    • Jaké jsou náměty k dalšímu výzkumu?
    • Jaké metody byly použity? Jaké by mohly být lepší?
    • Existují v současném výzkumu nějaké metodologické problémy?

V průběhu psaní můžeme rešerši potřebovat k:

  • stanovení metod a přehledu existujících řešení výzkumné otázky
  • uvedení zkoumaných jevů v kontextu (jak společenském, tak odborném)
  • přehledu historických východisek
  • představení teorií a konceptů
  • představení pojmů a definic
  • doložení existence problému
  • zdůvodnění důležitosti práce

V závěru zkoumání a psaní je rešerše potřeba ke vztažení vlastních výsledků k výsledkům a závěrům ostatních výzkumníků a k jejich zasazení do širšího kontextu (jak společenského, tak především odborného). Dále také dohledáváme dílčí zdroje k podložení jednotlivých konkrétních tvrzení a argumentů.

Nezapomeňte, vaše práce se po dokončení může stát předmětem rešerše dalších studentů či výzkumníků!

Jaký je postup rešerše při psaní seminární práce?

Postup vyhledávání závisí na cíli, kterého chceme dosáhnout. Ten je závislý na aktuální fázi práce:

  1. Stanovení tématu a výzkumné otázky
    • Zjišťuji Co chci hledat a proč?
    • Strategie: „rozhození sítě“ – hledám v celé šíři možných zdrojů, tedy všechny možné typy (knihy, články, výzkumné zprávy, data), prohledávám i média, popularizační zdroje apod. – inspiruji se.
    • Příklad: 
      • Téma: změna klimatu a její řešení
      • Vyhledávám: climate change, solutions na internetu a v databázích odborných zdrojů
      • Zjišťuji, že oblast je velmi široká a řeší se například politická opatření (policy), systémová opatření, individuální chování a jeho determinanty (např. hodnoty, postoje, ale i sociální instituce, normy apod.), řešení jsou obecně zaměřena buď na zmírňování dopadů (mitigation), nebo na přizpůsobení se těmto dopadům (adaptation).
      • Nejvíce mne z toho všeho zajímá adaptace na dopady změny klimatu = zúžení tématu.
  2. První orientace v tématu
    • Zjišťuji, jaké pojmy a přístupy se v odborné diskusi užívají a jak odborná veřejnost problém definuje a co zkoumá.
    • Strategie: zkouším různá klíčová slova, různé databáze a typy zdrojů, zpřesňuji klíčová slova i výzkumnou otázku tak, aby odpovídaly nejnovějším poznatkům a odborným znalostem k tématu.
    • Příklad:
      • Téma: adaptace na dopady změny klimatu
      • Vyhledávám: climate change, adaptation v knihovnách a databázích s odbornými články
      • Zjišťuji, že výzkumníci často řeší potenciál a problémy adaptace komunit v rurálních a rozvojových oblastech světa, ale že sem tam jsou i zajímavé studie adaptace obcí a měst v Evropě. Studie jsou nejčastěji zaměřeny na jednu lokalitu a často jsou v nich použity metody zahrnující i znalosti místních obyvatel. Používají se pojmy jako stakeholder engagement, involvment, policies, municipalities apod. Řeší se rovněž mnoho různých dopadů – přívalové deště, povodně, sesuvy půdy, sucha, dopady na lesy apod.
      • Nejvíce mne z toho zaujme adaptace v Evropě a rozhodnu se řešit adaptaci v České republice. Vyhledáváním odborných článků, ale i vládních dokumentů (v tomto případě jsou velmi relevantní), zjistím, že jedním z nejpalčivějších problémů v ČR je sucho, které se řešilo i mediálně (ideální! Problém je relevantní nejen odborně, ale i společensky). Protože mám psát krátkou práci, zaměřím se na domácnosti a co mohou dělat ty a jak jim může stát pomoci.
      • Zúžím tedy otázku na: Jaký potenciál mají české domácnosti se adaptovat na sucho, jako konkrétní dopad změny klimatu?
  3. Systematičtější vyhledávání literatury
    • Vyhledávám všechny zdroje, které se týkají mé výzkumné otázky, a to nejen ty české, ale i zahraniční, které by mi mohly přinést informace o jiných metodách, teoriích a přístupech než těch, které se použily v ČR.
    • V této fázi je důležité nevynechat klíčové oblasti a přístupy.
    • Strategie: Volím databáze, které se tématu věnují a postupně vytvářím vyhledávací dotaz s pomocí různých klíčových slov tak, abych našla/našel takový počet zdrojů, který se dá projít a nezahltí mne (např. 100-200). Vyhledávací dotaz zpřesňuji podle vrácených výsledků. Používám synonyma, alternativy klíčových slov apod. Používám vyhledávací operátory (Jak na to? – viz (video)návody dále). Nalezené zdroje mne mohou dovést k dalším zdrojům – pročítám seznamy použité literatury a dívám se (např. pomocí Google Scholar či Scopus, viz dále) na to, kdo nalezenou studii již citoval a použil ve své práci (získám tam novější studie, které navazují na tuto).
    • Příklad: na ukaz.cuni.cz piluji vyhledávací dotaz obsahující tato klíčová slova: „climate change“ AND adaptation AND household(s) AND drought(s) AND europe; dále prohledávám strategické dokumenty Ministerstva ŽP ČR apod.
  4. Zpracování nalezeného
    • Evidence, čtení a vytváření poznámek, výběr relevantních informací, zapracování do textu.
  5. Dohledávání dílčích informací
    • Dohledávám zdroje k podložení svých tvrzení, posílení argumentace apod. Například mohu v práci tvrdit, že sucho je v ČR pro domácnosti velký problém – abych toto mohl/a tvrdit, musím najít statistiku či studii, která tvrzení svými výsledky podpoří či ideálně rovnou doloží.

DŮLEŽITÉ: Kdykoliv si děláte výpisky či poznámky z nalezené literatury, poznamenejte si k nim i informace o zdroji a číslo stránky, na které se původní informace nachází! Zpětné dohledávání neuvedených či špatně vypsaných zdrojů může být zdlouhavé a nemusí být úspěšné.

Jaké zdroje se mi nabízí?
Zdroj Co to je? K čemu je to dobré? Kde to najdu? Na co si mám dát pozor?
(systematický) přehled literatury (systematic) literature review Přehledové články shrnují dostupnou odbornou literaturu zabývající se určitým problémem. Systematické přehledy bývají kvalitnější (používají lepší metody shromažďování literatury). Přehledové články většinou přinášejí úplný přehled toho, co autoři považují, nebo je v dané disciplíně považováno, za důležité. Udělá práci za vás. Díky přehledovým článkům najdete většinu podstatné literatury na jednom místě (tedy přinejmenším odkazy na ni). Přehledy dávají dohromady znalosti z mnoha článků zároveň. V databázích. Vychází většinou v odborných časopisech(peer-reviewed journal). Zkontrolujte metodu vyhledávání článků (klíčová slova, databáze): je možné, že autoři přehledu hledali trochu jiné články, než potřebujete.
recenzovaný článek paper/study in a

peer-reviewed journal

Články se většinou věnují konkrétnímu problému a bývají výzkumné, tj. předkládají výsledky výzkumu.

Je-li článek recenzovaný, znamená to, že ho četli nejméně dva další výzkumníci a zhodnotili ho jako kvalitní a vhodný k publikaci.

Recenzní řízení je kontrolou kvality. Tyto články jsou tedy s větší pravděpodobností dobré zdroje a výsledky, které přináší, budou spolehlivé. V databázích. Vychází v odborných časopisech (peer-reviewed journal). Zkontrolujte časopis, ve kterém článek vyšel. Může se tvářit odborně či důvěryhodně, ale nemusí takový být (viz níže kritéria kvality).
zprávy z výzkumu a working papers report or working paper Výzkumné zprávy stručně či naopak velmi podrobně představují konkrétní výzkum a jeho výsledky. Working papers jsou rozpracované články, které jejich autoři zamýšlí v budoucnu publikovat, ale zatím na nich pracují. Mohou přinést užitečné a velmi aktuální výsledky. Některé výzkumy zadávané státní správou či soukromými subjekty v odborných časopisech nevychází, protože jejich cílem byla aplikace, ne vědecký rozvoj. V databázích či volně na internetu. Nejsou většinou recenzované a je třeba pečlivě kontrolovat výzkumné metody a kvalitu interpretace výsledků.
kniha book Aby se na ně nezapomnělo. Jsou dobré pro celkový rozhled v problematice. V knihovnách, a to včetně těch elektronických (ebooks). Mohou se tvářit odborně, i když nejsou. Vždy kontrolujte vydavatele, a případně i to, zda byla kniha recenzována.
sborník edited book Od knih se liší tím, že jednotlivé kapitoly pojednávají o určitých zkoumaných problémech a jsou tak často podobné spíše článkům. Podobně jako články mohou přinést empirické výsledky. V knihovnách, a to včetně těch elektronických (ebooks). Vždy kontrolujte vydavatele, a zda byl sborník recenzován.
 handbook handbook Handbooky jsou většinou rozsáhlejší než učebnice a mívají vyšší odbornost. Jednotlivé kapitoly handbooku často uvádí přehled literatury (podobně jako literature reviews) nebo diskutují výzkumné postupy. Často obsahují i původní syntézy a jsou originálním přínosem. V knihovnách, a to včetně těch elektronických (ebooks). Mohou být sekundárními zdroji (čerpají z jiných zdrojů), ale mohou obsahovat i zcela původní příspěvky. Kontrolujte cíl publikace: je-li jím shrnutí a přehled, nebo posun ve vědeckém poli.
učebnice textbook Uvedení do problematiky, základní přehled, inspirace. V knihovnách, a to včetně těch elektronických (ebooks). Jsou to tzv. sekundární zdroje – čerpají tedy z jiných zdrojů, které je vhodné dohledat a ověřit.
diplomové a disertační práce thesis or dissertation thesis Opravdu užitečné jsou málokdy, a to kvůli omezeným možnostem studentů i rozdílům úrovně škol.
(!) článek v predátorském časopise article in predatory journal Predátorské časopisy publikují vše, aniž by kontrolovaly kvalitu. Snažte se jim vyhnout za každou cenu. Je-li časopis predátorský, zjistíte například zde: beallslist.weebly.com/.
V jakém jazyce vyhledávám?

V angličtině. Pokud chcete zdroje zaměřené na situaci v České republice, tak i česky, primárně ale vždy v angličtině (i české články jsou často indexovány anglicky). Angličtina je momentálně primárním jazykem sociálních věd.

Kde mohu hledat?
Knihovny
V knihovnách, kde jste registrovaným čtenářem, vám s obtížnějšími otázkami poradí.
Meziknihovní výpujční služba: knihu, která není ve vaší knihovně, může knihovník půjčit ve spřátelené knihovně. Vy si ji pak budete moci půjčit prezenčně ve vaší knihovně.
Knihovny UK https://ckis.cuni.cz/
Knihovna Socg. ústavu AV https://aleph22.lib.cas.cz/
Městská knihovna v Praze https://search.mlp.cz/
většina knihoven v ČR (centrální katalog pro vyhledávání) – Národní knihovna https://aleph.nkp.cz/
Vyhledávání odborných článků
UKAZ.cuni.cz Vyhledávač v databázích dostupných na UK. http://ukaz.cuni.cz/
Google Scholar Vyhledávač odborných článků. POZOR! GS se učí podle vašich dotazů a řadí zdroje podle algoritmů, můžete tak míjet důležité zdroje. GS doporučujeme používat pro hledání konkrétních článků, ne pro prohledávání. https://scholar.google.cz/
Databáze (z toho vyhledávače články „tahají“)
Seznam databází dostupných na UK Někdy je lepší hledat přímo v databázi či metadabázi, než přes Ukaž (např. lepší možnost třídění apod.) https://ezdroje.cuni.cz/
Repozitáře závěrečných prací
Repozitář UK Bakalářské, diplomové a disertační práce obhajované na UK http://is.cuni.cz/webapps/zzp/
Theses Systém pro odhalování plagiátů mezi závěrečnými pracemi. Slouží jako národní registr závěrečných prací. https://theses.cz/
Data
Přehled zde: https://ksoc.ff.cuni.cz/studium/zdroje/
Jak používat Centrální katalog UK?

Zde přibudou instruktážní videa s příklady.

Video: Vyhledávání termínů z obsahů knih v Centrálním katalogu UK (Knihovna Jana Palacha)

Video: Zobrazení knižních obsahů v Centrálním katalogu UK (Knihovna Jana Palacha)

Jak používat UKAŽ.cuni.cz?

Zde přibudou instruktážní videa s příklady pro sociologii.

Video: vyhledávání v Google Scholar (z kurzu FF Proseminář akademické práce)

Video: základní videonávod pro používání UKAŽ.cuni.cz (z kurzu FF Proseminář akademické práce)

Dostupné návody:

 

Přehled vyhledávacích operátorů ve vyhledávači UKAŽ a příklady jejich užití:

Základní operátory vyhledává text obsahující…
AND climate AND adaptation oba pojmy
OR adaptation OR mitigation alespoň jeden z obou pojmů (hodí se zejména při použití synonym či alternativních pojmů)
NOT climate NOT weather pouze první z obou pojmů a neobsahující druhý
Kombinace základních operátorů
Pomocí závorek je možné klíčová slova a základní operátory kombinovat. climate AND (adaptation OR mitigation) pojem „climate“ a alespoň jeden ze dvou pojmů v závorce.
Operátory blízkosti (proximity operators)
N(libovolné malé číslo) climate N3 adaptation pojem climate v blízkosti 1 až 3 slov od pojmu adaptation, a to nezávisle na pořadí, ve kterém se oba pojmy v textu vyskytnou
W(libovolné malé číslo) climate W3 adaptation pojem climate 1 až 3 slova před pojmem adaptation
Kombinace základních operátorů a operátorů blízkosti ((climate OR environment) N3 (adaptation OR mitigation)) AND housholds fráze obsahující ve vzájemné blízkosti 3 slov jakoukoliv kombinaci pojmů climate, environment, adaptation nebo mitigation a zároveň se v textu vyskytuje pojem housholds
Žolíky (wildcards)
* environment* pojmy environment, environments, environmental, environmentally, environmentalist apod.

Žolík * nahrazuje libovolný konec slova.

? ne?t pojmy next, neat, nest apod.

Žolík ? nahrazuje přesně jedno písmeno.

# colo#r pojmy colour nebo color (US a GB english).

Žolík # nahrazuje žádné nebo jedno písmeno.

Vyhledávání přesné fráze
„fráze“ „climate change“ doslovnou frázi climate change.

(!) Bez uvozovek by vyhledávač hledal (climate AND change), tedy texty obsahující oba dva pojmy kdekoliv a nezávisle na sobě.

Ukázka konstrukce vyhledávacího dotazu:
Cíl rešerše: najít odborné studie zabývající se postoji veřejnosti k politikám snižování dopadů změny klimatu (mitigace). Klíčová slova: climate change a synonyma (climatic change, global warming)

mitigation

policy, policies

attitude(s)

support, acceptability, acceptance

public, social

Části dotazu: („climat* change“ OR „global warming“) … Vyhledává texty obsahující jednu z těchto frází: climate change, climatic change, global warming.
… N7 mitigat* N7 polic* V blízkosti pojmu změny klimatu potřebuji mít pojmy mitigace a politiky. Pokud bych místo N7 dal/a AND, vyhledávač by našel i články, které někde v textu zmiňují změnu klimatu a zcela jinde, v jiném kontektu, mitigaci či politiku.
(public OR social)

(support OR accepta* OR attitude*)

Synonyma.
Výsledný dotaz: („climat* change“ OR „global warming“) N7 mitigat* N7 polic* AND ((public OR social) N7 (support OR accepta* OR attitude*)
Jak poznám, že je nalezený zdroj kvalitní?

Pokud daný článek vyhovuje alespoň 4 z 5 níže definovaných orientačních kritérií, bezpochyby stojí za to postoupit k dalšímu bodu. Čím méně kritérií článek splňuje, tím se stává potenciálně rizikovějším. To však automaticky neznamená, že je nekvalitní (to platí obzvlášť pro publikace zveřejněné skutečně důvěryhodnými institucemi, jako jsou Světová banka nebo OSN a její agencie jako WHO nebo UNICEF).

Orientační kritéria:

  1. článek je recenzovaný a pochází z odborných databází vyjmenovaných výše,
  2. článek je publikován v časopisu patřícího do rodiny Web of Science,
  3. časopis není na seznamu potenciálních predátorských časopisů,
  4. autorů článku je více,
  5. alespoň jeden autor je z respektované univerzity či jiné uznávané instituce,
  6. článek je hojně citován v dalších recenzovaných publikacích a akademickými autory, a to v pozitivní konotaci (toto kritérium nelze uplatnit u nově vydaných článků).

Bod číslo 2 lze ověřit v seznamu časopisů z rodiny Web of Science dostupném zde.

Bod číslo 3 lze ověřit v seznamu predátorských časopisu uveřejněném zde.

Nebo můžete zkusit C.R.A.P. test.

Na co určitě nezapomenout? Na dobrou evidenci nalezených zdrojů!

Nalezené články, knihy a další zdroje je dobré ukládat a rovnou si přitom dělat pořádek. Jak?

Vytvořte si složky dle témat, struktury práce, typu zdroje apod. tak, abyste zdroje mohli rovnou třídit podle kategorií, které v práci používáte (např. složka pro studie psychologické a pro studie sociologické). Příklad: 

Zaveďte systém pojmenovávání souborů! Řiďte se podle informací důležitých pro vaši práci. Pokud děláte chronologickou diskusi vývoje teorie, může přijít vhod řadit zdroje podle data publikace a jestli se jedná o knihu („b“) či článek  (viz příklad 1), jindy může být lepší začít příjmením prvního autora (příklad 2), což odpovídá i citačnímu stylu APA. Do názvu souboru nicméně vždy ukládejte autora a rok (podle toho také dílo citujete) a klíčová slova, která vám pomohou identifikovat téma díla a proč jste si ho uložili.

Příklad 1: 

 

 

Příklad 2: 

 

 

 

 

 

 

 

TIP: Knihy, které nemáte v elektronické podobě a musíte je vrátit do knihovny, můžete evidovat jako textový dokument (např. Word) s poznámkami z četby.

Pro evidenci a citování zdrojů byly také vytvořeny skvělé nástroje, tzv. citační manažery, mezi něž patří zdarma dostupné Zotero a Mendeley. Více o těchto nástrojích naleznete zde.

Některé postupy a části tohoto materiálu byly připraveny ve spolupráci s organizací Schola Empirica.

Úvod > Rozvrh a předměty > Zdroje & služby > Vyhledávání odborných zdrojů