Pojem rešerše obvykle označuje jak proces vyhledávání odborných zdrojů, tak výsledný přehled literatury, tedy text, který shrnuje, analyzuje a syntetizuje dostupnou literaturu. Nadále budeme pojem používat ve smyslu procesu.

Rešerše jako proces znamená cílevědomé, systematické a organizované čtení a hledání literatury.

Co to znamená?

• hledání musí mít cíl, aby bylo smysluplné;
• cíl stanovuje autor na základě (výzkumné) otázky, kterou si klade a liší se rovněž v různých fázích odborné práce (viz dále);
• cíli jsou přizpůsobeny způsob a strategie hledání zdrojů (tedy typ zdrojů, jejich povaha a využití).

Hledání literatury tedy neprobíhá jednoduše tak, že zadáme klíčová slova do vyhledávače, nejprve musíme uvažovat o tom, co vlastně hledáme a proč.

Rešerše neznamená prosté hledání, ale zahrnuje i následnou práci se zdroji, jejich čtení, zpracování a využití. Jedná se tedy o postupné budování znalostí a přehledu o určitém tématu.

Jednoduchá odpověď je: od začátku do konce práce na projektu či odborném textu.

Na začátku je rešerše zásadní při stanovení tématu, formulaci (výzkumné) otázky, kterou budeme řešit, při jejím zpřesnění, při stanovení a zpřesnění metod, které budeme v práci používat.

Jak je rešerše užitečná při stanovení tématu a výzkumné otázky?

1. Abychom mohli ve vlastní práci řešit nějakou otázku, musíme mít přehled o aktuální odborné diskusi:
   • pojmy a pojmosloví, které se v diskusi používají;
   • existující koncepty, teorie a definice;
   • existující výzkumy a jejich výsledky, ale i použité metody;
   • aktuální vývoj – politika, veřejná debata, mediální agenda.
2. Abychom mohli zdůvodnit, proč je danou otázku třeba řešit, musíme znát aktuální stav bádání a mít přehled.
3. V nalezené literatuře můžeme hledat prostor pro formulaci naší vlastní výzkumné otázky.
   • Jaká je podstata zkoumaného problému?
   • Jaké jsou vztahy mezi mnou zkoumanými jevy?
   • Co se o věci již ví?
   • Co se neví?  (mezery v současném poznání)
   • Které otázky ještě nebyly zodpovězeny?
   • Objevuje se nějaký spor?
   • Jaké jsou teorie a koncepty?
   • Jaké jsou náměty k dalšímu výzkumu?
   • Jaké metody byly použity? Jaké by mohly být lepší?
   • Existují v současném výzkumu nějaké metodologické problémy?

V průběhu psaní můžeme rešerši potřebovat k:

• stanovení metod a přehledu existujících řešení výzkumné otázky
• uvedení zkoumaných jevů v kontextu (jak společenském, tak odborném)
• přehledu historických východisek
• představení teorií a konceptů
• představení pojmů a definic
• doložení existence problému
• zdůvodnění důležitosti práce

V závěru zkoumání a psaní je rešerše potřeba ke vztažení vlastních výsledků k výsledkům a závěrům ostatních výzkumníků a k jejich zasazení do širšího kontextu (jak společenského, tak především odborného). Dále také dohledáváme dílčí zdroje k podložení jednotlivých konkrétních tvrzení a argumentů.

Nezapomeňte, vaše práce se po dokončení může stát předmětem rešerše dalších studentů či výzkumníků!

Postup vyhledávání závisí na cíli, kterého chceme dosáhnout. Ten je závislý na aktuální fázi práce:

1. Stanovení tématu a výzkumné otázky
   • Zjišťuji Co chci hledat a proč?
   • Strategie: „rozhození sítě“ – hledám v celé šíři možných zdrojů, tedy všechny možné typy (knihy, články, výzkumné zprávy, data), prohledávám i média, popularizační zdroje apod. – inspiruji se.
   • Příklad: 
     • Téma: změna klimatu a její řešení
     • Vyhledávám: climate change, solutions na internetu a v databázích odborných zdrojů
     • Zjišťuji, že oblast je velmi široká a řeší se například politická opatření (policy), systémová opatření, individuální chování a jeho determinanty (např. hodnoty, postoje, ale i sociální instituce, normy apod.), řešení jsou obecně zaměřena buď na zmírňování dopadů (mitigation), nebo na přizpůsobení se těmto dopadům (adaptation).
     • Nejvíce mne z toho všeho zajímá adaptace na dopady změny klimatu = zúžení tématu.
2. První orientace v tématu
   • Zjišťuji, jaké pojmy a přístupy se v odborné diskusi užívají a jak odborná veřejnost problém definuje a co zkoumá.
   • Strategie: zkouším různá klíčová slova, různé databáze a typy zdrojů, zpřesňuji klíčová slova i výzkumnou otázku tak, aby odpovídaly nejnovějším poznatkům a odborným znalostem k tématu.
   • Příklad:
     • Téma: adaptace na dopady změny klimatu
     • Vyhledávám: climate change, adaptation v knihovnách a databázích s odbornými články
     • Zjišťuji, že výzkumníci často řeší potenciál a problémy adaptace komunit v rurálních a rozvojových oblastech světa, ale že sem tam jsou i zajímavé studie adaptace obcí a měst v Evropě. Studie jsou nejčastěji zaměřeny na jednu lokalitu a často jsou v nich použity metody zahrnující i znalosti místních obyvatel. Používají se pojmy jako stakeholder engagement, involvment, policies, municipalities apod. Řeší se rovněž mnoho různých dopadů – přívalové deště, povodně, sesuvy půdy, sucha, dopady na lesy apod.
     • Nejvíce mne z toho zaujme adaptace v Evropě a rozhodnu se řešit adaptaci v České republice. Vyhledáváním odborných článků, ale i vládních dokumentů (v tomto případě jsou velmi relevantní), zjistím, že jedním z nejpalčivějších problémů v ČR je sucho, které se řešilo i mediálně (ideální! Problém je relevantní nejen odborně, ale i společensky). Protože mám psát krátkou práci, zaměřím se na domácnosti a co mohou dělat ty a jak jim může stát pomoci.
     • Zúžím tedy otázku na: Jaký potenciál mají české domácnosti se adaptovat na sucho, jako konkrétní dopad změny klimatu?
3. Systematičtější vyhledávání literatury
   • Vyhledávám všechny zdroje, které se týkají mé výzkumné otázky, a to nejen ty české, ale i zahraniční, které by mi mohly přinést informace o jiných metodách, teoriích a přístupech než těch, které se použily v ČR.
   • V této fázi je důležité nevynechat klíčové oblasti a přístupy.
   • Strategie: Volím databáze, které se tématu věnují a postupně vytvářím vyhledávací dotaz s pomocí různých klíčových slov tak, abych našla/našel takový počet zdrojů, který se dá projít a nezahltí mne (např. 100-200). Vyhledávací dotaz zpřesňuji podle vrácených výsledků. Používám synonyma, alternativy klíčových slov apod. Používám vyhledávací operátory (Jak na to? – viz (video)návody dále). Nalezené zdroje mne mohou dovést k dalším zdrojům – pročítám seznamy použité literatury a dívám se (např. pomocí Google Scholar či Scopus, viz dále) na to, kdo nalezenou studii již citoval a použil ve své práci (získám tam novější studie, které navazují na tuto).
   • Příklad: na ukaz.cuni.cz piluji vyhledávací dotaz obsahující tato klíčová slova: „climate change“ AND adaptation AND household(s) AND drought(s) AND europe; dále prohledávám strategické dokumenty Ministerstva ŽP ČR apod.
4. Zpracování nalezeného
   • Evidence, čtení a vytváření poznámek, výběr relevantních informací, zapracování do textu.
5. Dohledávání dílčích informací
   • Dohledávám zdroje k podložení svých tvrzení, posílení argumentace apod. Například mohu v práci tvrdit, že sucho je v ČR pro domácnosti velký problém – abych toto mohl/a tvrdit, musím najít statistiku či studii, která tvrzení svými výsledky podpoří či ideálně rovnou doloží.

DŮLEŽITÉ: Kdykoliv si děláte výpisky či poznámky z nalezené literatury, poznamenejte si k nim i informace o zdroji a číslo stránky, na které se původní informace nachází! Zpětné dohledávání neuvedených či špatně vypsaných zdrojů může být zdlouhavé a nemusí být úspěšné.

V angličtině. Pokud chcete zdroje zaměřené na situaci v České republice, tak i česky, primárně ale vždy v angličtině (i české články jsou často indexovány anglicky). Angličtina je momentálně primárním jazykem sociálních věd.

Video: Vyhledávání termínů z obsahů knih v Centrálním katalogu UK (Knihovna Jana Palacha)

Video: Zobrazení knižních obsahů v Centrálním katalogu UK (Knihovna Jana Palacha)

Video: vyhledávání v Google Scholar (z kurzu FF Proseminář akademické práce)

Přehled vyhledávacích operátorů ve vyhledávači Google Scholar a příklady jejich užití:

Video: základní videonávod pro používání UKAŽ.cuni.cz (z kurzu FF Proseminář akademické práce)

Dostupné návody:

• Rozcestník návodů vč. návodů pro UKAŹ
• Obecný přehled vyhledávacích operátorů (Wikipedia)

Přehled vyhledávacích operátorů ve vyhledávači UKAŽ a příklady jejich užití:

Pokud daný článek vyhovuje alespoň 4 z 5 níže definovaných orientačních kritérií, bezpochyby stojí za to postoupit k dalšímu bodu. Čím méně kritérií článek splňuje, tím se stává potenciálně rizikovějším. To však automaticky neznamená, že je nekvalitní (to platí obzvlášť pro publikace zveřejněné skutečně důvěryhodnými institucemi, jako jsou Světová banka nebo OSN a její agencie jako WHO nebo UNICEF).

Orientační kritéria:

1. článek je recenzovaný a pochází z odborných databází vyjmenovaných výše,
2. článek je publikován v časopisu patřícího do rodiny Web of Science,
3. časopis není na seznamu potenciálních predátorských časopisů,
4. autorů článku je více,
5. alespoň jeden autor je z respektované univerzity či jiné uznávané instituce,
6. článek je hojně citován v dalších recenzovaných publikacích a akademickými autory, a to v pozitivní konotaci (toto kritérium nelze uplatnit u nově vydaných článků).

Bod číslo 2 lze ověřit v seznamu časopisů z rodiny Web of Science dostupném zde.

Bod číslo 3 lze ověřit v seznamu predátorských časopisu uveřejněném zde.

Nebo můžete zkusit C.R.A.P. test.

Nalezené články, knihy a další zdroje je dobré ukládat a rovnou si přitom dělat pořádek. Jak?

Vytvořte si složky dle témat, struktury práce, typu zdroje apod. tak, abyste zdroje mohli rovnou třídit podle kategorií, které v práci používáte (např. složka pro studie psychologické a pro studie sociologické). Příklad: 

Zaveďte systém pojmenovávání souborů! Řiďte se podle informací důležitých pro vaši práci. Pokud děláte chronologickou diskusi vývoje teorie, může přijít vhod řadit zdroje podle data publikace a jestli se jedná o knihu („b“) či článek  (viz příklad 1), jindy může být lepší začít příjmením prvního autora (příklad 2), což odpovídá i citačnímu stylu APA. Do názvu souboru nicméně vždy ukládejte autora a rok (podle toho také dílo citujete) a klíčová slova, která vám pomohou identifikovat téma díla a proč jste si ho uložili.

Příklad 1: 

Příklad 2: 

TIP: Knihy, které nemáte v elektronické podobě a musíte je vrátit do knihovny, můžete evidovat jako textový dokument (např. Word) s poznámkami z četby.

Pro evidenci a citování zdrojů byly také vytvořeny skvělé nástroje, tzv. citační manažery, mezi něž patří zdarma dostupné Zotero a Mendeley. Více o těchto nástrojích naleznete zde.