Cílem skupiny předmětů Sociální interakce je umožnit studentům a studentkám hlubší porozumění a osvojení sociologických teorií a metodologických postupů, díky nimž lze zkoumat rozmanité podoby sociální interakce mezi lidmi v současných společnostech. Předmětem zájmu bude především interakční řád na úrovni, která bývá označována jako „mikrosociologická“ (ovšem jak uvidíme, hranice mezi mikro- a makro-fenomény se ve skutečné sociální interakci spíše stírá). Půjde tedy o struktury každodenního žitého světa, který společně obýváme. Uvidíme, že řád tohoto sdíleného světa utváříme a udržujeme prostřednictvím našeho pospolitého jednání – ať už jde o běžné rozhovory, společnou chůzi po městě, práci na referátu ve dvojici, návštěvu u lékaře, nákup v obchodě s knihami nebo jízdu vlakem. I když se může zdát, že jsou nám tyto fenomény samozřejmě jasné a dané, jejich analýza ukazuje, že samotná existence těchto jevů je výsledkem vysoce organizovaných sociálních praktik, které všichni dobře známe, ale většinou si je příliš neuvědomujeme.

Skupina předmětů poskytuje komplexní pohled na problematiku veřejného mínění ve společnosti a na možnosti jejího zkoumání. Absolvováním základního jádra specializační skupiny studenti:

• budou chápat povahu veřejného mínění jako sociálního jevu, který vzniká v komplexních interakcích rovin individuální (psychologické), sociální (interakční) a politické;
• budou rozumět historickému vývoji veřejného mínění jako sociálního jevu i proměnám jeho percepce v odborných i mimoodborných diskursech;
• budou rozumět základním procesům a principům formování veřejného mínění v politickém procesu a v kontextu konkrétních politických nebo společenských témat;
• budou rozumět roli a efektům nejrůznějších aktérů v procesu formování mínění, jako jsou například media, politické elity nebo názoroví vůdci;
• budou rozumět vztahu mezi veřejným míněním a individuálními postoji a jejich vzájemnému ovlivňování;
• budou znát možnosti a omezení měření veřejného mínění a individuálních postojů;
• budou se orientovat v problematice průzkumů veřejného mínění a mít přehled o aktuální výzkumné scéně;
• budou detailně rozumět problematice volebního modelování v průzkumech veřejného mínění;
• budou rozumět vztahu veřejného mínění, individuálních postojů a reálného volebního chování.

Smyslem specializační skupiny je pokrýt klíčové oblasti realizace dotazníkového šetření a poskytnout tak studentům možnost nabytí ucelené kompetence pro používání této metody.
Jádrem specializační skupiny je povinný kurs Sociologický výzkum 2: dotazníkové šetření, v němž studenti získávají přehled o celém procesu realizace dotazníkového šetření a v jednoduché podobě se učí základní postupy. Navazující kursy pro studenty bakalářského stupně mají za cíl prohlubovat znalosti a dovednosti v klíčových oblastech a fázích průzkumu, konkrétně v (1) rozumění principům dotazování a přípravě kvalitního dotazníku a v (2) technickém zpracování dat a přípravě datového souboru pro analýzu. Analytická fáze dotazníkových šetření je mimo tuto specializaci pokryta povinnými kursy zaměřenými na zpracování dat, statistiku a také kursy Sociologického výzkumu 3 a 4. Po absolvování specializační skupiny a souvisejících povinných metodologických předmětů Bc. studia by studenti měli být plně teoreticky i prakticky vybaveni pro kvalitní samostatnou realizaci celého průběhu dotazníkového šetření.
Pro studenty magisterského stupně, resp. doktorské studenty, jsou v rámci specializační skupiny připravena témata zaměřující se (1) na chybu měření a možnosti, jak se s ní v rámci průzkumu vyrovnávat a (2) na oblast komparativního výzkumu a související problematiky ekvivalence měření a jejího ověřování. Absolvování příslušných kursů prohloubí jejich porozumění problematice měření v sociálních vědách obecně a vypovídacím možnostem dotazníkových šetření konkrétně. Dozví se o možnostech, a zčásti se také prakticky naučí, aplikovat pokročilé statistické postupy, které jsou zaměřeny na identifikaci výzkumných chyb nebo její redukci. Problematika možností a omezení měření dotazníkovým šetřením se také na tomto stupni rozšiřuje na komparativní úroveň a problém ekvivalence, tedy na možnosti a omezení měření a srovnávání výsledků v komparativních, zejm. mezinárodních, studiích.

Politická sociologie zkoumá, jakým způsobem je ve společnosti realizována moc a jaké jsou vztahy mezi společností, státem a politickým konfliktem. Jedná se o širokou subdisciplínu na pomezí sociologie a politologie s důležitými makro a mikro komponentami. Na makro-úrovni se zaměřuje na otázky ohledně vývoje státu, politických institucí a zdrojů sociálních a politických změn. Jak a proč se politické instituce vyvinuly do konkrétní podoby? Kdy, proč a jak se proměňují? Jaké formy kolektivního jednání jsou schopné vést k politické změně? Na mikro-úrovni se otázky zaměřují na formování sociálních a skupinových identit a jejich vliv na politické postoje a jednání. Politickou sociologii na uvedených otázkách zajímá především to, jak sociální faktory ovlivňují politiku.

Společnost a příroda – dvě kategorie, které často vnímáme jako protichůdné, vzájemně se vylučující či jasně oddělené. Ve své podstatě však nejsme schopni jasně rozlišit, kde jedno končí a druhé začíná. Společnost je s přírodou těsně provázaná a neustále ji záměrně i nechtěně mění a přetváří, stejně tak příroda nastavuje společnosti podmínky a limity. Sociologie jako věda o společnosti proto nemůže opomíjet přírodu jak jako prostředí společnosti, tak jako její určující součást, ale i jako produkt společnost. Neuvěřitelně komplexní vztahy společnosti a přírody jsou fascinující a bohatou oblastí sociologického studia.

Cílem specializační skupiny je seznámit studenty se základy sociologického studia těchto vztahů obecně, ale i na v tuto chvíli klíčovém tématu změny klimatu, která představuje určující výzvu naší doby. Budeme hledat odpovědi na otázky po původu současné krize, jejímu pokračujícímu prohlubování i přes vědění, které o ní máme, po roli jednotlivce, vědy a státu, po možných (politických) řešeních.

Skupina má trojí cíl. Zaprvé seznámit studenty se základními pojmy a úvahami oboru tak, aby to mohl být dobrý odrazový můstek k dalšímu profesnímu rozvoji. Druhým cílem je sdělit studentům základní informace o problematice obcí zejména, ale nejen, v ČR, tak, aby mohli lépe chápat problematiku lokálního vládnutí a kontextu obce v lidském jednání. Třetím cílem je ukázat možnosti aplikace sociologického vědění v rámci municipalit. Student, který projde touto skupinou, bude mít dostatečný základ jak k cestě aplikované, tak akademické.

Skupina předmětů představuje studentům oblast Sociologie médií se zvláštním zaměřením na oblast nových médií. Pro studenty NMgr. studia pak skupina nabízí dvousemestrální kurs zaměřený na realizaci vlastního výzkumného záměru v dané oblasti.