1. Sociologie v postmoderní společnosti: sociologická reflexe
2. Globalizace jako významný faktor současné sociální dynamiky
3. Pojem masové kultury a jeho dnešní platnost
4. Poválečné proměny sociální stratifikace: přístupy a problémy
5. Člověk jako produkt sociální a ekonomické struktury společnosti: současné přístupy
6. Společenské utváření společnosti (sociologická diskuse o modernizaci)
7. Moderní společnost jako společnost racionální: sociologická reflexe a kritika
8. Důsledky analýz genderu pro sociologickou analýzu společnosti
9. Vědění v současné společnosti (sociologické zpracování tématu v kontextu pojmů reflexivita, postmoderní společnost, společnost vědění, atp.)
10. Koncepce kapitálů a aktéra
11. Funkcionalismus v sociologii XX. století
12. Kritická teorie společnosti
13. Strukturalismus a poststrukturalismus v sociologii
14. Systémový přístup v soudobé sociologii
15. Sebeprezentace, interakce a interpretace v pozdní sociologii
16. Sociologický konstruktivismus
17. Snahy o překonání duality jednání a struktury
18. Konfliktualismus v soudobé sociologii
19. Sociologický utilitarismus: přínos a limity

Zde je aktuální verze Podpůrného souboru k přípravě na NMgr SZZK ze Soudobé sociologické teorie

 

1. Vztah teorie a empirie v sociálních vědách, možnosti a limity poznání
2. Kvantitativní, kvalitativní a smíšené metody výzkumu, volba výzkumné strategie a metod
3. Měření v sociálních vědách, kvalita měření a koncepce celkové výzkumné chyby, práce s chybami měření, korekce chyb
4. Reprezentativita – význam, způsoby zajištění a ověření, zdroje narušení a možnosti nápravy
5. Druhy proměnných, odvozování nových proměnných, latentní proměnné.
6. Problémy dotazování – konstrukce otázek v dotazníkovém šetření, parametry kvality a ověřování kvality otázek
7. Možnosti kauzální interpretace souvislostí, omezení a rizika, význam vícerozměrné analýzy
8. Modely a modelování, příklady užití
9. Klasifikace a typologie, možnosti konstrukce typologie, výhody a nevýhody
10. Metoda hlavních komponent a faktorová analýza
11. Shluková analýza a diskriminační analýza
12. Korespondenční analýza a vícerozměrné škálování
13. Vícenásobná regrese
14. Logitové modely
15. Path-analýza a strukturní modely
16. Kvalitativní výzkum – historie, přístupy, principy, hlavní techniky sběru dat, programy pro analýzu dat
17. Grounded theory, konstruktivistická grounded theory.
18. Biografický přístup a narativní sociologie

1. Kritická teorie frankfurtské školy, M.Horkheimer a T.W.Adorno
2. E.Fromm a H.Marcuse, spojení marxismu a freudismu
3. Kritika totalitarismu v díle H.Arendtové a K.R.Poppera
4. Role R.Arona a J.-P.Sartra ve francouzském poválečném myšlení
5. Francouzský strukturalismus, C.Lévi-Strauss, L.Althusser
6. Strukturní funkcionalismus T.Parsonse
7. Funkcionalismus a neofunkcionalismus, R.K.Merton, J..Alexander
8. Americká radikální sociologie, Ch.W.Mills, A.Gouldner
9. Teorie konfliktu, L.Coser, R.Dahrendorf, R.Collins
10. Francouzský poststrukturalismus, M.Foucault, J.Derrida
11. Interakcionismus v americké sociologii, G.H.Mead, H.Blumer, E.Goffman
12. Fenomenologická sociologie a etnometodologie, A.Schutz, H.Garfinkel
13. P.L.Berger a T.Luckmann, sociologický konstruktivismus, biografický přístup
14. Sociologie vědění (K.Mannheim, M.Scheler, Berger – Luckmann)
15. Teorie komunikativního jednání a společnosti J.Habermase
16. Pojetí aktéra ve francouzské sociologii, A.Touraine, P.Bourdieu
17. Systémová teorie N.Luhmanna
18. Teorie strukturace A.Giddense
19. Sociologie médií M.McLuhana a J.Baudrillarda
20. Teorie industriální a postindustriální společnosti; „třetí vlna“ (R.Aron, D.Bell, A.Toffler)
21. Teorie postmoderny a druhé moderny (J.-F.Lyotard, Z. Bauman, U.Beck, A.Giddens aj.)
22. Globalizace, její šance a rizika (I.Wallerstein, M.Albrow, Z.Bauman, A.Giddens aj.)
23. Novopozitivismus, kritický racionalismus, problém metodologie sociálních věd
24. Teorie dlouhodobých sociálně historických procesů (P.A.Sorokin, N.Elias, E.Gellner)
25. Teorie směny a teorie racionálního jednání (G.C.Homans, P.Blau, J.Coleman)
26. Sociobiologie (E.O.Wilson, M.Ridley)
27. Feministická sociologie

1. Kvantitativní a kvalitativní metody: rozdíly, hlavní principy kvalitativních strategií
2. Experimentální a kvazi-experimentální výzkumný design
3. Panelové a longitudinální výzkumy, replikace, tracking
4. Výběrová šetření a efekty vychýlení výsledků
5. Hypotézy, konceptualizace, operacionalizace
6. Tvorba indexů, odvozování nových proměnných, reliabilita škál
7. Koncepce výzkumné chyby, ověřování validity a reliability
8. Úrovně, funkce a možnosti standardizace
9. Kvantitativní analýza dokumentů, obsahová a sekundární analýza
10. Problémy dotazování, kognitivní přístupy a ověřování kvality otázek
11. Způsoby sběru dat (techniky PAPI, CAPI, CATI, CAWI,…), tazatelé a datové soubory
12. Nástroje statistického popisu – třídění 1. stupně, chybějící hodnoty, transformace proměnných
13. Hypotézy o souvislosti a rozdílech: analýza kontingenčních tabulek, ANOVA
14. Problémy analýzy a kauzální interpretace korelací (regrese, parciální korelace, vícerozměrná analýza)
15. Modely a modelování, příklady užití
16. Klasifikace a typologie, možnosti konstrukce typologie, výhody a nevýhody
17. Metoda hlavních komponent a faktorová analýza
18. Shluková analýza a diskriminační analýza
19. Korespondenční analýza a vícerozměrné škálování
20. Vícenásobná regrese
21. Logitové modely
22. Path-analýza a strukturní modely

1. Veřejné mínění jako sociálně historický fenomén. Vznik a vývoj veřejnosti a veřejného mínění; percepce veřejného mínění u dobových myslitelů; významy pojmů veřejnost, veřejné mínění, veřejné/soukromé/individuální atp.
2. Sociálně-psychologický kontext veřejného mínění. Psychologické teorie mínění a postojů; možnosti zkoumání postojů/mínění; vztah mezi: hodnoty, postoje, mínění, jednání, atd.; pojmy veřejnost, dav, masa, atd.
3.Povaha veřejnosti a role veřejného mínění v moderní společnosti. Vztah k demokracii (Habermas vs. Sartori
4. Teorie formování veřejného mínění zaměřující se na roli masových medií. Vývoj teorií silných a slabých medií, agenda setting
5. Teorie formování veřejného mínění zaměřující se na interpersonální komunikaci a sociální kontrolu. Komunikační tok; názoroví vůdci; difuze inovace; spirála mlčení
6. Historie zkoumání veřejného mínění v USA, Evropě a ČR. Teoretické a praktické předpoklady; hlavní představitelé; významné studie; vztah k současnému zkoumání veřejného mínění
7. Metodologie průzkumu veřejného mínění. Logika PVM (předmět, způsob a nástroj měření); průběh průzkumu VM; specifika vzhledem k jiným průzkumům
8. Zkoumání veřejného mínění v dnešní době. Centra; metody; standardy; velké výzkumné projekty; organizace; představitelé; využití,…
9.Volební a další politické průzkumy. Oblasti; typy; problémy interpretace výsledků; možnosti předvídání volebních výsledků; vztah PVM a medií

1. Vymezení předmětu OR, proč se zabývat OR
2. Historie OR jako vědní disciplíny, zdroje vzniku OR
3. Znalosti a dovednosti potřebné pro OR intervence
4. Role konzultanta v organizaci, hodnoty, etika, formy spolupráce
5. Charakter a modely plánované změny: Lewinův model, plánovací model, model akčního výzkumu, integrativní model
6. Organizační diagnóza a její úrovně, diagnostické modely
7. Řízení a podpora zavádění změn
8. Přehled možných poradenských intervencí v organizaci
9. Poradenské intervence vztahující se ke skupinové dynamice a mezilidským vztahům: T-groups, procesní konzultace, team building
10. Poradenské intervence vztahující se ke skupinové dynamice a mezilidským vztahům: zpětná vazba z výzkumu, konfrontační meeting, meziskupinové vztahy, normativní přístupy
11. Poradenské technostrukturní intervence: diferenciace a integrace, formální struktury, kolaterální struktury
12. Poradenské technostrukturní intervence: kvalita pracovního života, design práce a pracovní pozice
13. Poradenské intervence v rámci řízení lidských zdrojů: nastavení cílů, systémy odměňování
14. Poradenské intervence v rámci řízení lidských zdrojů: plánování a rozvoj kariéry, stres management
15. Poradenské intervence v oblasti strategie: strategie a plánování
16. Poradenské intervence v oblasti strategie: změna organizační kultury, organizační změna

1. Vysvětlete, čím se zabývá politická sociologie. Co je to politika? Čím se liší různé koncepce politiky (např. politika jako: a) správa věcí veřejných, b) umění vládnou, c) moc, d) kompromis a konsensus)? Charakterizujte pojmy legitimita, moc, autorita.
2. Vysvětlete pojem ideologie (např. Mannheim, Marx, Seliger) a uveďte funkce ideologie. Charakterizujte hlavní rozdíly mezi konzervatismem, liberalismem (klasickým a moderním) a socialismem, např. jejich pohled na svobodu, tradici, změnu, rovnost.
3. Problém elit a politických stran v sociologii (např. Pareto, Mills, Katz & Mair)
4. Jak je možné vysvětlovat volební účast z pohledu teorie socioekonomického statusu a zdrojů, občanských orientací, racionální volby, mobilizace a zapojení do společnosti, valenčního hlasování, habituálního hlasování? Je volební účast důležitá?
5. Načrtněte historický vývoj sociálních hnutí (stará sociální hnutí, nová sociální hnutí). Vysvětlete základní východiska teorií mobilizace zdrojů, politických příležitostí a tzv. rámování (framing).
6. Jak se vyvíjel politický aktivismus v Československu a ČR přibližně od poloviny 20. století po současnost? Pomocí kterých teorií lze tento vývoj zkoumat? Aplikujte vybrané teorie na konkrétní historické momenty.
7. Definujte pojmy demokracie, polyarchie, otevřená společnost, procedurální demokracie a pluralismus. Jaké historické procesy vedly ke vzniku moderní demokracie?
8. Charakterizujte autoritářské a totalitní režimy (např. podle Linze, Arendtové, Sartoriho). Uveďte příklady těchto režimů.
9. Charakterizujte teorie politické kultury G. Almonda a S. Verby (občanská kultura), R. Ingleharta (postmaterialismus) a R. Putnama (politická kultura a sociální kapitál).
10. Vysvětlete pojmy národ, národnost, etnicita, národní stát a nacionalismus. Jaké historické procesy vedly ke vzniku národních států v Evropě (např. podle Ernesta Gellnera)?
11. Shrňte základní momenty moderní (poválečné) imigrace v Evropě a související problémy s konceptem občanství. Vysvětlete pojem předsudek a základní východiska teorie kontaktu (např. Allport) a teorie ohrožení (např. Stephan & Stephan). Jaké metodologické problémy se objevují při výzkumu předsudků?
12. Jak lze definovat občanskou společnost? Jak se měnila občanská společnost a chápání pojmu občanské společnosti od antiku po současnost?
13. Charakterizujte problematiku korupce na pozadí těchto konceptů: Sociální deviace a dezorganizace, normy, teorie racionální volby. Jaké jsou metodologické problémy zkoumání korupce?
14. Co je to politická psychologie? Vysvětlete pojem politická socializace, autoritářská osobnost, Milgramův experiment, stanfordský vězeňský experiment a uveďte teorie o původu agresivity. 

1. Základní pojmy: deviace, patologie, anomie. Vztah kriminologie a sociologie, další specializace (viktimologie, penologie).
2. Metodologické problémy výzkumu deviace: využití statistik, viktimizační výzkumy, metody self-reportu, výzkumy veřejného mínění
3. Vývoj teorií sociální deviace: klasické sociologické koncepce anomie a deviantního jednání (od strukturního výkladu k interakcionismu a etnometodologii).
4. Vývoj kriminologie: období reformně modernizační, pozitivně vědecké, praxeologizace diskursu (tzv. etiologická krize, rozdílnosti „pravicové“ a „levicové“ politiky).
5. Postmoderní inspirace v diskusi o zločinu (Foucault, konstruktivismus, aktuarismus).
6. Obavy ze zločinnosti, morální paniky a život v rizikové společnosti.
7. Problém konformního jednání a „poslušnosti zákonů“ (vztah legitimity a důvěry).
8. Viktimizace, postavení oběti.
9. Strategie trestání, úloha komunity, problematika deterence a trestu smrti, sociální diferenciace trestání a spravedlnosti.
10. Globalizace a deviace: drogy, organizovaný zločin
11. Rizikové skupiny: ženy, mládež, xenofobie a etnické konflikty
12. Prevence kriminality: prostorová diferenciace, lokální programy.

1. Rodina jako instituce a společenská skupina, definice rodiny, typy rodiny v sociálních vědách, vazba mezi rodičovstvím a partnerstvím, rodina a životní cyklus
2. Historický pohled na rodinu a boření mýtů, historický výzkum rodiny a jeho zaměření, sňatečnost, porodnost i úmrtnost v minulých dobách
3. Stručný přehled demografického vývoje ČR
4. Výběrové párování, teorie racionální volby, ekonomické faktory ovlivňující výběr partnera, vzdělání, neekonomické faktory podstatné pro výběr partnera, manželská hypogamie, hypergamie a homogamie
5. Rozvody a rozvodovost, definice rozvodu, sociální dědičnost rozvodů, rozvod a předmanželské nesezdané soužití
6. Manželství versus nesezdaná soužití, definice nesezdaných soužití, rozdíly ve výběrovém párování, rozdíly v charakteru svazku, mezinárodní srovnání
7. Dětství a rodičovství a hodnota dítěte, dětství a adolescence jako přirozená versus sociálně konstruovaná kategorie, důvody, proč lidé mají děti, rodičovská role
8. Socializace, typy socializace, genetické a sociální faktory, vliv vrstevnických skupin, socializace dospělých a stabilita lidské osobnosti
9. Sociální stratifikace a rodina, rodina ve stratifikační teorii, sociální mobilita, mezigenerační mobilita a otevřená společnost, rozdíly v rodinném chování
10. Dělba práce v rodině a pracovní trh, specializace versus kombinace rolí, teoretické přístupy a vysvětlení k dělbě práce
11. „Kulturní teorie“ rodinné změny, tzv. Druhý demografický přechod, Inglehartova „tichá revoluce“, Giddensova „transformace intimity“

1. Přístupy k vymezení města
2. Typy měst
3. Příčiny a průběh novodobé urbanizace v českých zemích
4. Stěhování obyvatelstva do měst – jeho příčiny, průběh, „zákonitosti“ a způsoby měření
5. Města sociálních utopistů
6. Sociální a kulturní stránky urbanizace
7. Charakteristické rysy městské společnosti, městského způsobu života a městské kultury
8. Modely sociálně prostorové struktury měst v pojetí chicagské školy a jejích pokračovatelů
9. Prostorová struktura soudobého města na příkladu hl. m. Prahy
10. Teorie obytného okrsku a její praktické uplatnění
11. Pojem a projevy nepřímé urbanizace
12. Sociologické přístupy k analýze vztahu město – venkov
13. Vztahy mezi městem a jeho zázemím – na příkladu hl. m. Prahy
14. Sídelní systémy jako vyšší (intenzivní) forma urbanizace
15. Sociální problémy soudobých velkoměst

1. Zprostředkovaná komunikace: média, masová média, sociální struktura a každodennost.
2. Vývoj médií v moderní společnosti a sociologické teorie souvisejících makrospolečenských změn.
3. Média jako technologie. Mediální inovace a společenská změna. Torontská škola.
4. Vývoj a pozice sociologie médií ve vývoji sociologického myšlení, klíčoví autoři
5. Produkční perspektiva I: média jako průmysl a ekonomická organizace
6. Produkční perspektiva II: média jako sociální organizace a profese
7. Analýza mediálních obsahů optikou teorie ideologie
8. Mediální (mis)reprezentace sociální reality: příčiny, typické znaky a společenská relevance
9. Teorie vlivu médií na publika I: teorie agenda setting a kultivační teorie
10. Teorie vlivu médií na publika II: publika jako aktivní aktéři (specifika a charakteristika hlavních přístupů)
11. Média a globalizace

1. Hodnota z ekonomického pohledu, klasifikace hodnoty, měření hodnoty, vztah mezi hodnotou statku a jeho tržní cenou (determinanty)
2. Blahobyt – definice, ekonomické pojetí, jeho měření, determinanty, WTA, WTP
3. Riziko ve vztahu k měření hodnoty
4. Metoda hedonické regrese
5. Analýza nákladů a přínosů – teoretické vymezení metody, historie, výhody, nevýhody, kritiky
6. Hodnota statistického lidského života
7. Netržní způsoby hledání hodnoty statků
8. Tržní způsoby hledání stínové ceny statků
9. Evaluační metody
10. Čas a spolehlivost výsledků evalauce