Přihlášení k SZZk probíhá přes SIS. Fakulta připravila pro studenty přehledný manuál přihlášení k SZZk i k vkládání závěrečných prací do SISu.
Opatření vedoucího katedry k průběhu a hodnocení druhé části Státní závěrečné zkoušky ze dne 1. 12. 2021
Studenti u zkoušky předkládají seznam přečtené odborné literatury.
Seznam obsahuje ty publikace, které studenti četli a dokáží o nich hovořit s dostatečnou znalostí obsahu i kontextu díla. Není stanovena minimální ani maximální délka seznamu z hlediska zahrnutých publikací. Zařazují se především celé knihy (případně odborné statě zásadního charakteru či s relevancí k státnicovým okruhům). Seznam reflektuje odborné zaměření studenta a jeho orientaci v oboru. U zkoušky je předkládán, nicméně komise k němu nemusí přihlížet.
Konkrétní organizace ústní zkoušky:
- studenti se dostaví na katedru sociologie v hodinu uvedenou v harmonogramu jako „začátek přípravy“,
- vylosují si z každého předmětu jednu otázku (tj. celkem 3 otázky),
- poté mají 45 minut na přípravu odpovědí,
- při samotné zkoušce si zpravidla studenti sami zvolí pořadí, v jakém budou odpovídat na jednotlivé otázky – na odpověď na jednu otázku se počítá zhruba s 15 minutami.
Seznam otázek povinných předmětů k magisterským závěrečným zkouškám
Soudobé sociologické teorie (od června 2019)
1. Sociologie v postmoderní společnosti: sociologická reflexe
2. Globalizace jako významný faktor současné sociální dynamiky
3. Pojem masové kultury a jeho dnešní platnost
4. Poválečné proměny sociální stratifikace: přístupy a problémy
5. Člověk jako produkt sociální a ekonomické struktury společnosti: současné přístupy
6. Společenské utváření společnosti (sociologická diskuse o modernizaci)
7. Moderní společnost jako společnost racionální: sociologická reflexe a kritika
8. Důsledky analýz genderu pro sociologickou analýzu společnosti
9. Vědění v současné společnosti (sociologické zpracování tématu v kontextu pojmů reflexivita, postmoderní společnost, společnost vědění, atp.)
10. Koncepce kapitálů a aktéra
11. Funkcionalismus v sociologii XX. století
12. Kritická teorie společnosti
13. Strukturalismus a poststrukturalismus v sociologii
14. Systémový přístup v soudobé sociologii
15. Sebeprezentace, interakce a interpretace v pozdní sociologii
16. Sociologický konstruktivismus
17. Snahy o překonání duality jednání a struktury
18. Konfliktualismus v soudobé sociologii
19. Sociologický utilitarismus: přínos a limity
Zde je aktuální verze Podpůrného souboru k přípravě na NMgr SZZK ze Soudobé sociologické teorie
Metody a techniky sociologického výzkumu (od června 2019)
- Vztah teorie a empirie v sociálních vědách, možnosti a limity poznání
- Kvantitativní, kvalitativní a smíšené metody výzkumu, volba výzkumné strategie a metod
- Měření v sociálních vědách, kvalita měření a koncepce celkové výzkumné chyby, práce s chybami měření, korekce chyb
- Reprezentativita – význam, způsoby zajištění a ověření, zdroje narušení a možnosti nápravy
- Druhy proměnných, odvozování nových proměnných, latentní proměnné.
- Problémy dotazování – konstrukce otázek v dotazníkovém šetření, parametry kvality a ověřování kvality otázek
- Možnosti kauzální interpretace souvislostí, omezení a rizika, význam vícerozměrné analýzy
- Modely a modelování, příklady užití
- Klasifikace a typologie, možnosti konstrukce typologie, výhody a nevýhody
- Metoda hlavních komponent a faktorová analýza
- Shluková analýza a diskriminační analýza
- Korespondenční analýza a vícerozměrné škálování
- Vícenásobná regrese
- Logitové modely
- Path-analýza a strukturní modely
- Kvalitativní výzkum – historie, přístupy, principy, hlavní techniky sběru dat, programy pro analýzu dat
- Grounded theory, konstruktivistická grounded theory.
- Biografický přístup a narativní sociologie
Volitelné sociologické aplikace
Sociologie veřejného mínění
1. Veřejné mínění jako sociálně historický fenomén. Vznik a vývoj veřejnosti a veřejného mínění; percepce veřejného mínění u dobových myslitelů; významy pojmů veřejnost, veřejné mínění, veřejné/soukromé/individuální atp.
2. Sociálně-psychologický kontext veřejného mínění. Psychologické teorie mínění a postojů; možnosti zkoumání postojů/mínění; vztah mezi: hodnoty, postoje, mínění, jednání, atd.; pojmy veřejnost, dav, masa, atd.
3.Povaha veřejnosti a role veřejného mínění v moderní společnosti. Vztah k demokracii (Habermas vs. Sartori
4. Teorie formování veřejného mínění zaměřující se na roli masových medií. Vývoj teorií silných a slabých medií, agenda setting
5. Teorie formování veřejného mínění zaměřující se na interpersonální komunikaci a sociální kontrolu. Komunikační tok; názoroví vůdci; difuze inovace; spirála mlčení
6. Historie zkoumání veřejného mínění v USA, Evropě a ČR. Teoretické a praktické předpoklady; hlavní představitelé; významné studie; vztah k současnému zkoumání veřejného mínění
7. Metodologie průzkumu veřejného mínění. Logika PVM (předmět, způsob a nástroj měření); průběh průzkumu VM; specifika vzhledem k jiným průzkumům
8. Zkoumání veřejného mínění v dnešní době. Centra; metody; standardy; velké výzkumné projekty; organizace; představitelé; využití,…
9.Volební a další politické průzkumy. Oblasti; typy; problémy interpretace výsledků; možnosti předvídání volebních výsledků; vztah PVM a medií
Sociologie managementu - Organizační rozvoj (OD)
1. Vymezení předmětu OR, proč se zabývat OR
2. Historie OR jako vědní disciplíny, zdroje vzniku OR
3. Znalosti a dovednosti potřebné pro OR intervence
4. Role konzultanta v organizaci, hodnoty, etika, formy spolupráce
5. Charakter a modely plánované změny: Lewinův model, plánovací model, model akčního výzkumu, integrativní model
6. Organizační diagnóza a její úrovně, diagnostické modely
7. Řízení a podpora zavádění změn
8. Přehled možných poradenských intervencí v organizaci
9. Poradenské intervence vztahující se ke skupinové dynamice a mezilidským vztahům: T-groups, procesní konzultace, team building
10. Poradenské intervence vztahující se ke skupinové dynamice a mezilidským vztahům: zpětná vazba z výzkumu, konfrontační meeting, meziskupinové vztahy, normativní přístupy
11. Poradenské technostrukturní intervence: diferenciace a integrace, formální struktury, kolaterální struktury
12. Poradenské technostrukturní intervence: kvalita pracovního života, design práce a pracovní pozice
13. Poradenské intervence v rámci řízení lidských zdrojů: nastavení cílů, systémy odměňování
14. Poradenské intervence v rámci řízení lidských zdrojů: plánování a rozvoj kariéry, stres management
15. Poradenské intervence v oblasti strategie: strategie a plánování
16. Poradenské intervence v oblasti strategie: změna organizační kultury, organizační změna
Politická sociologie
- Vysvětlete, čím se zabývá politická sociologie. Co je to politika? Čím se liší různé koncepce politiky (např. politika jako: a) správa věcí veřejných, b) umění vládnou, c) moc, d) kompromis a konsensus)? Charakterizujte pojmy legitimita, moc, autorita.
- Vysvětlete pojem ideologie (např. Mannheim, Marx, Seliger) a uveďte funkce ideologie. Charakterizujte hlavní rozdíly mezi konzervatismem, liberalismem (klasickým a moderním) a socialismem, např. jejich pohled na svobodu, tradici, změnu, rovnost.
- Problém elit a politických stran v sociologii (např. Pareto, Mills, Katz & Mair)
- Jak je možné vysvětlovat volební účast z pohledu teorie socioekonomického statusu a zdrojů, občanských orientací, racionální volby, mobilizace a zapojení do společnosti, valenčního hlasování, habituálního hlasování? Je volební účast důležitá?
- Načrtněte historický vývoj sociálních hnutí (stará sociální hnutí, nová sociální hnutí). Vysvětlete základní východiska teorií mobilizace zdrojů, politických příležitostí a tzv. rámování (framing).
- Jak se vyvíjel politický aktivismus v Československu a ČR přibližně od poloviny 20. století po současnost? Pomocí kterých teorií lze tento vývoj zkoumat? Aplikujte vybrané teorie na konkrétní historické momenty.
- Definujte pojmy demokracie, polyarchie, otevřená společnost, procedurální demokracie a pluralismus. Jaké historické procesy vedly ke vzniku moderní demokracie?
- Charakterizujte autoritářské a totalitní režimy (např. podle Linze, Arendtové, Sartoriho). Uveďte příklady těchto režimů.
- Charakterizujte teorie politické kultury G. Almonda a S. Verby (občanská kultura), R. Ingleharta (postmaterialismus) a R. Putnama (politická kultura a sociální kapitál).
- Vysvětlete pojmy národ, národnost, etnicita, národní stát a nacionalismus. Jaké historické procesy vedly ke vzniku národních států v Evropě (např. podle Ernesta Gellnera)?
- Shrňte základní momenty moderní (poválečné) imigrace v Evropě a související problémy s konceptem občanství. Vysvětlete pojem předsudek a základní východiska teorie kontaktu (např. Allport) a teorie ohrožení (např. Stephan & Stephan). Jaké metodologické problémy se objevují při výzkumu předsudků?
- Jak lze definovat občanskou společnost? Jak se měnila občanská společnost a chápání pojmu občanské společnosti od antiku po současnost?
- Charakterizujte problematiku korupce na pozadí těchto konceptů: Sociální deviace a dezorganizace, normy, teorie racionální volby. Jaké jsou metodologické problémy zkoumání korupce?
- Co je to politická psychologie? Vysvětlete pojem politická socializace, autoritářská osobnost, Milgramův experiment, stanfordský vězeňský experiment a uveďte teorie o původu agresivity.
Sociální deviace
1. Základní pojmy: deviace, patologie, anomie. Vztah kriminologie a sociologie, další specializace (viktimologie, penologie).
2. Metodologické problémy výzkumu deviace: využití statistik, viktimizační výzkumy, metody self-reportu, výzkumy veřejného mínění
3. Vývoj teorií sociální deviace: klasické sociologické koncepce anomie a deviantního jednání (od strukturního výkladu k interakcionismu a etnometodologii).
4. Vývoj kriminologie: období reformně modernizační, pozitivně vědecké, praxeologizace diskursu (tzv. etiologická krize, rozdílnosti „pravicové“ a „levicové“ politiky).
5. Postmoderní inspirace v diskusi o zločinu (Foucault, konstruktivismus, aktuarismus).
6. Obavy ze zločinnosti, morální paniky a život v rizikové společnosti.
7. Problém konformního jednání a „poslušnosti zákonů“ (vztah legitimity a důvěry).
8. Viktimizace, postavení oběti.
9. Strategie trestání, úloha komunity, problematika deterence a trestu smrti, sociální diferenciace trestání a spravedlnosti.
10. Globalizace a deviace: drogy, organizovaný zločin
11. Rizikové skupiny: ženy, mládež, xenofobie a etnické konflikty
12. Prevence kriminality: prostorová diferenciace, lokální programy.
Sociologie rodiny
1. Rodina jako instituce a společenská skupina, definice rodiny, typy rodiny v sociálních vědách, vazba mezi rodičovstvím a partnerstvím, rodina a životní cyklus
2. Historický pohled na rodinu a boření mýtů, historický výzkum rodiny a jeho zaměření, sňatečnost, porodnost i úmrtnost v minulých dobách
3. Stručný přehled demografického vývoje ČR
4. Výběrové párování, teorie racionální volby, ekonomické faktory ovlivňující výběr partnera, vzdělání, neekonomické faktory podstatné pro výběr partnera, manželská hypogamie, hypergamie a homogamie
5. Rozvody a rozvodovost, definice rozvodu, sociální dědičnost rozvodů, rozvod a předmanželské nesezdané soužití
6. Manželství versus nesezdaná soužití, definice nesezdaných soužití, rozdíly ve výběrovém párování, rozdíly v charakteru svazku, mezinárodní srovnání
7. Dětství a rodičovství a hodnota dítěte, dětství a adolescence jako přirozená versus sociálně konstruovaná kategorie, důvody, proč lidé mají děti, rodičovská role
8. Socializace, typy socializace, genetické a sociální faktory, vliv vrstevnických skupin, socializace dospělých a stabilita lidské osobnosti
9. Sociální stratifikace a rodina, rodina ve stratifikační teorii, sociální mobilita, mezigenerační mobilita a otevřená společnost, rozdíly v rodinném chování
10. Dělba práce v rodině a pracovní trh, specializace versus kombinace rolí, teoretické přístupy a vysvětlení k dělbě práce
11. „Kulturní teorie“ rodinné změny, tzv. Druhý demografický přechod, Inglehartova „tichá revoluce“, Giddensova „transformace intimity“
Sociologie lidských sídel
1. Přístupy k vymezení města
2. Typy měst
3. Příčiny a průběh novodobé urbanizace v českých zemích
4. Stěhování obyvatelstva do měst – jeho příčiny, průběh, „zákonitosti“ a způsoby měření
5. Města sociálních utopistů
6. Sociální a kulturní stránky urbanizace
7. Charakteristické rysy městské společnosti, městského způsobu života a městské kultury
8. Modely sociálně prostorové struktury měst v pojetí chicagské školy a jejích pokračovatelů
9. Prostorová struktura soudobého města na příkladu hl. m. Prahy
10. Teorie obytného okrsku a její praktické uplatnění
11. Pojem a projevy nepřímé urbanizace
12. Sociologické přístupy k analýze vztahu město – venkov
13. Vztahy mezi městem a jeho zázemím – na příkladu hl. m. Prahy
14. Sídelní systémy jako vyšší (intenzivní) forma urbanizace
15. Sociální problémy soudobých velkoměst
Sociologie médií
- Zprostředkovaná komunikace: média, masová média, sociální struktura a každodennost.
- Vývoj médií v moderní společnosti a sociologické teorie souvisejících makrospolečenských změn.
- Média jako technologie. Mediální inovace a společenská změna. Torontská škola.
- Vývoj a pozice sociologie médií ve vývoji sociologického myšlení, klíčoví autoři
- Produkční perspektiva I: média jako průmysl a ekonomická organizace
- Produkční perspektiva II: média jako sociální organizace a profese
- Analýza mediálních obsahů optikou teorie ideologie
- Mediální (mis)reprezentace sociální reality: příčiny, typické znaky a společenská relevance
- Teorie vlivu médií na publika I: teorie agenda setting a kultivační teorie
- Teorie vlivu médií na publika II: publika jako aktivní aktéři (specifika a charakteristika hlavních přístupů)
- Média a globalizace
Environmentální sociologie
- Environmentální sociologie: předmět zkoumání, vznik a vývoj, nové environmentální paradigma, vztah k sociologii obecně
- Společenské kořeny environmentálních problémů (spotřeba, nadprodukce, treadmill of production, negativní externality…)
- Ideové kořeny environmentálních problémů (antropocentrismus, environmentální dominance, optika zdrojů)
- Sociální konstrukce přírody a životního prostředí
- Teorie rizik ve vztahu k environmentálním problémům (Beck, Luhmann, Douglas)
- Environmentální spravedlnost a nerovnosti
- Přístupy k ochraně přírody a jejich ideové základy (konzervační přístup, udržitelný růst, post-růst…)
- Environmentální politika a její nástroje
- Klimatická krize optikou sociologie
- Společenská změna I.: Dekarbonizace a snahy o transformaci společnosti
- Společenská změna II.: teorie a modely změny chování a jednání (VBN, TPB, ABC, teorie sociálních praktik)
- Veřejné mínění ve vztahu k životnímu prostředí
Evaluace
- Hodnota z ekonomického pohledu, klasifikace hodnoty, měření hodnoty, vztah mezi hodnotou statku a jeho tržní cenou (determinanty)
- Blahobyt – definice, ekonomické pojetí, jeho měření, determinanty, WTA, WTP
- Riziko ve vztahu k měření hodnoty
- Metoda hedonické regrese
- Analýza nákladů a přínosů – teoretické vymezení metody, historie, výhody, nevýhody, kritiky
- Hodnota statistického lidského života
- Netržní způsoby hledání hodnoty statků
- Tržní způsoby hledání stínové ceny statků
- Evaluační metody
- Čas a spolehlivost výsledků evalauce