Přihlášení k SZZk probíhá přes SIS. Fakulta připravila pro studenty přehledný manuál přihlášení k SZZk i k vkládání závěrečných prací do SISu. Pro oblast Obecné sociologie katedra připravila podrobnější rozpis otázek GuidelinesOSSZZK – rozpis otázek_V1_2019
Opatření vedoucího katedry k průběhu a hodnocení druhé části Státní závěrečné zkoušky ze dne 1. 12. 2021
Bakalářské závěrečné zkoušky mají tyto části dle oborů a specializací: | |
Obhajoba bakalářské práce | |
Sociologie (jednoobor i specializace) | NOVÉ: Obecná sociologie (nové otázky – od června 2019) NOVÉ: Dějiny sociologie (nové otázky – od června 2019) NOVÉ: Analýza dat (nové otázky – od června 2019) |
Demografie se sociologií pro studenty nastupující do studia do roku 2017/2018 včetně | |
Socio-ekonomická studia (nástup do studia do roku 2018 včetně) | |
Specializace Socio-ekonomická studia (nástup do studia v roce 2019 a později) |
NOVÉ: Ekonomie (nové otázky – od června 2022)
|
Sdružené studium
Demografie se sociologií (pro studenty nastupující v roce 2018/2019 a později) – Spojený okruh OS-Analýza dat |
Obecná sociologie pro sdružené studium Analýza dat. |
Starší otázky (zkoušeny do ledna 2019) | Obecná sociologie (staré otázky – do ledna 2019) Dějiny sociologie 19. a zač. 20. st. (staré otázky – do ledna 2019)Analýza dat (staré otázky – do ledna 2019) |
Seznam obsahuje ty publikace, které studenti četli a dokáží o nich hovořit s dostatečnou znalostí obsahu i kontextu díla. Není stanovena minimální ani maximální délka seznamu z hlediska zahrnutých publikací. Zařazují se především celé knihy (případně odborné statě zásadního charakteru či s relevancí k státnicovým okruhům). Seznam reflektuje odborné zaměření studenta a jeho orientaci v oboru. U zkoušky je předkládán, nicméně komise k němu nemusí přihlížet.
Konkrétní organizace ústní zkoušky:
Následující přehled je orientačním výčtem dovedností, jejichž zvládnutí bakalářské státní zkoušky hodnotí. Hodnocené znalosti jsou vymezeny tematickými okruhy a jednotlivými otázkami obsaženými v těchto tematických okruzích. Od studentů se u ústní části bakalářských státních zkoušek očekává, že samostatně vyloží základní obsah zadaných otázek, a to v rozsahu odpovídajícím nejméně rozsahu látky probrané v rámci studia (tzn. např. v otázkách ze sociologické teorie budou schopni využít přinejmenším znalostí získaných z kurzů Obecná sociologie i dějin sociologie a případně i znalostí z povinně volitelných kurzů, jejichž zaměření či v nich probíraná látka je pro danou otázku relevantní).
Od studentů se u bakalářských státních zkoušek v oblasti analýzy dat a metod a technik sociologického výzkumu očekává, že dovedou:
Př.: Je-li předmětem otázky regresní analýza, student je schopen:
Př.: Jsou-li předmětem otázky výběrová šetření, student je schopen:
Od studentů se u bakalářských státních zkoušek v oblasti sociologické teorie a dějin sociologie očekává, že dovedou:
1. Předmět, struktura a funkce sociologie
2. Pojem kultury v sociologii
3. Pojem sociálního řádu: sociální instituce, normy, konformita a sociální kontrola
4 .Narušení sociálního řádu? Anomie, deviace, odcizení, krize legitimity
5. Rozdílnost konsensuálního a konfliktualistického pohledu na společnost; funkcionalismus a marxismus jako příklady těchto pohledů
6. Sociální jednání a sociální interakce
7. Individuální a společenské u jedince (role, osobnost, identita a sociální charakter)
8. Pojem struktura a jeho využití v sociologii
9. Chudoba, sociální vyloučení a sociální mobilita
10. Třídní pojetí sociální struktury: teorie a výzkum
11. Socializace
12. Vzdělávání jako sociologické téma
13. Gender a rodina jako sociologická témata: společenské souvislosti emancipace žen a krize patriarchalismu
14. Proces individualizace a diskuse o rozpadu komunitních vazeb
15. Kolektivní identity v moderní společnosti (rasa, etnicita, národ, sociální hnutí)
16. Masová společnost a masová média
17. Jazyk a symbolická rovina sociální reality
18. Sociologie vědění a ideologie
19. Sociologické přístupy k náboženství
20. Ekonomika a práce jako sociologický problém
21. Stát, moc a legitimita: sociologická perspektiva
22. Společnost a příroda, sociologická problematika soudobé ekologické krize a rizika
23. Globální problémy a proces globalizace
24. Sociologické aspekty postindustriálních změn a postmoderní kulturní situace
25. Byrokracie v moderní společnosti
1. Předmět, struktura a funkce sociologie; vztah sociologie k dalším vědám o člověku a společnosti
2. Pluralita teoretických přístupů sociologie (základní dilemata sociologie)
3. Pojem kultury v sociologii
4. Pojem sociálního řádu: struktury, normy, anomie, deviace, konformita, sociální kontrola
5. Konsensuální a konfliktualistický pohled na společnost
6. Sociální diferenciace a integrace: masa, dav, skupina, vrstva, třída
7. Sociální jednání, interakce a komunikace
8. Individuální a společenské u jedince (role, identita a sociální charakter)
9. Pojmy systém a struktura v sociologii
10. Sociální nerovnost, chudoba a sociální mobilita
11. Třídní pojetí sociální struktury a jeho proměny: teorie a výzkum
12. Socializace a vzdělání jako mechanismy reprodukce společnosti
13. Gender v sociologii, feminismus a sociologie
14. Pojmy společnost a společenství (komunita, pospolitost) v sociologii
15. Rasa, etnikum, národ; nacionalismus a rasismus
16. Sociologie vědění, vědy a ideologie
17. Sociologický pohled na jazyk a média komunikace
18. Rodina jako sociologické téma
19. Sociologické přístupy k náboženství
20. Ekonomika a práce jako sociologický problém
21. Moc a politika (zdroje, podoby a legitimita moci; politický systém, stát a občanství)
22. Sociální změna a její teoretické reflexe v sociologii
23. Společnost a příroda, sociologická problematika soudobé ekologické krize a rizika
24. Globální problémy a proces globalizace
25. Sociologické aspekty postindustriálních změn a postmoderní kulturní situace
26. Byrokracie a byrokratismus v organizačních systémech moderní společnosti; byrokracie a demokracie
27. Sociologická problematika modernizace
1. Historické, epistemologické a ideologické podmínky a předpoklady vzniku sociologie; bezprostřední předchůdci sociologie
2. Pozitivismus a antipozitivismus v sociologii 19. a počátku 20. století
3. Comtova sociologie a pozitivní politika; vliv na další vývoj sociologie
4. Sociologie Herberta Spencera
5. Marxovo materialistické a dialektické pojetí dějin; pojetí člověka, výrobní síly a výrobní vztahy
6. Marxova analýza kapitalismu a jeho sociální struktury, vliv Marxe na další vývoj sociologie
7. Naturalistické směry v dějinách sociologie
8. Místo psychologismu a freudismu ve vývoji sociologie
9. Sociologie Georga Simmela a její pozdější recepce
10. Teoretická a metodologická východiska sociologie Maxe Webera, základní pojmy a vliv Maxe Webera na další vývoj sociologie
11. Weberovo pojetí modernizace, kapitalismu a racionalizace
12. Hlavní témata a znaky Durkheimovy sociologické teorie a metodologie, Durkheimův vliv
13. Durkheimovo pojetí dělby práce a společenské solidarity
14. Paretova sociologie
15. Americká sociologie do druhé světové války, Chicágská škola
16. Kritická teorie frankfurtské školy
17. Postavení sociologie Talcotta Parsonse v dějinách sociologického myšlení
1. Historické, epistemologické a ideologické podmínky a předpoklady vzniku sociologie; bezprostřední předchůdci sociologie
2. Pozitivismus a antipozitivismus v sociologii 19. a počátku 20. století
3. Comtova sociologie a pozitivní politika; vliv na další vývoj sociologie
4. Sociologie Herberta Spencera
5. Marxovo materialistické a dialektické pojetí dějin; pojetí člověka, výrobní síly a výrobní vztahy
6. Marxova analýza kapitalismu a jeho sociální struktury, vliv Marxe na další vývoj sociologie
7. Naturalistické směry v dějinách sociologie
8. Empirické sociální výzkumy v 19. století a na počátku 20. století
9. Místo psychologismu a freudismu ve vývoji sociologie
10. Sociologie Georga Simmela a její pozdější recepce
11. Teoretická a metodologická východiska sociologie Maxe Webera, základní pojmy a vliv Maxe Webera na další vývoj sociologie
12. Weberovo pojetí modernizace, kapitalismu a racionalizace
13. Hlavní témata a znaky Durkheimovy sociologické teorie a metodologie, Durkheimův vliv
14. Durkheimovo pojetí dělby práce a společenské solidarity
15. Paretova sociologie
16. Americká sociologie do druhé světové války, Chicágská škola
17. Kritická teorie frankfurtské školy
18. Postavení sociologie Talcotta Parsonse v dějinách sociologického myšlení
1. Teoretické míry centrální a necentrální polohy, jejich výběrové odhady, vlastnosti a použití. Přehled testů pro testování centrální polohy v jedné, dvou a více populacích.
2. Rozdělení náhodných veličin: spojité a diskrétní. Distribuční a pravděpodobnostní funkce, hustota pravděpodobnosti. Kvantily, kritické hodnoty. Grafický popis rozdělení.
3. Normální (Gaussovo) rozdělení a jeho vlastnosti. Centrální limitní věta a její použití. Grafické ověřování normality a její testování.
4. Základní pojmy testování statistických hypotéz. Bodové a intervalové odhady populačních parametrů, závislost na rozsahu výběru.
5. Testy o poloze rozdělení v jednom a dvou výběrech. Ověřování jejich předpokladů. Neparametrické testy. Párové testy.
6. Analýza rozptylu. Jednoduché a dvojné třídění. Interakce, Mnohonásobné srovnávání. Neparametrická ANOVA.
7. Pearsonův a Spearmanův odhad korelačního koeficientu. Testování nekorelovanosti a porovnání korelací ve více populacích. Parciální korelace a její interpretace.
8. Základní pojmy regresní analýzy. Interpretace koeficientů. Kvalita modelu. Postup modelování. Omezení metody.
9. Závislost nominálních veličin, její míry, testování, interpretace, vliv rozsahu výběru.
10. Závislosti ordinálních veličin, její míry, testování a interpretace.
11. Výběrová šetření. Druhy výběrů. Metody a techniky výběrů. Testy dobré shody a jejich využití pro ověření reprezentativity výběru.
12. Problémy kauzální interpretace souvislostí, význam vícerozměrné analýzy
13. Možnosti škálování, techniky založené na apriorním ověření kvality škály a jejich aplikace
14. Aposteriorní škálovací postupy, bodová škála, skalogram, ověření reliability škály
15. Testové metodiky, využití standardizace pro srovnávání a pro interpretaci výsledků
16. Validita a reliabilita – možnosti jejich ověření
17. Operacionalizace a konstrukce indexů, příklady užití
1. Formování trhu, tržní mechanismus a jeho prvky
2. Chování spotřebitele a formování poptávky
3. Produkční analýza. Náklady, příjmy a zisk firmy
4. Chování firmy v podmínkách dokonale konkurenčního trhu
5. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu. Nabídkově poptávková analýza
6. Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
7. Formování cen výrobních faktorů. Rozdělování důchodů
8. Trh práce
9. Trh kapitálu
10. Měření výkonnosti hospodářství. Hrubý domácí produkt
11. Spotřeba, investice, vládní výdaje. Rovnovážný produkt
12. Peníze, poptávka po penězích, bankovní soustava
13. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
14. Hospodářský cyklus a růst
15. Nezaměstnanost a inflace. Phillipsova křivka
16. Měnové kurzy a platební bilance
17. Rozpočtová politika
18. Měnová politika
1. Měření a výzkumná chyba, validita a reliabilita a jejich ověřování, standardizace, kvantifikace, druhy znaků.
2. Výběrová šetření, reprezentativita, druhy výběrů a efekty vychýlení výsledků.
3. Hypotézy, konceptualizace, operacionalizace a výběr ukazatelů; koncepty, konstrukty, indikátory, položky.
4. Dotazování – dotazník, ověřování kvality otázek, mody dotazování, role tazatelů.
5. Experiment, možnosti a rizika zkoumání kauzality.
6. Sekundární analýza a zdroje sociologických dat (datové archivy), studium dokumentů.
7. Technika pozorování a obsahové analýzy.
8. Kvalitativní výzkum a jeho hlavní techniky – hloubkové rozhovory, focus groups.
9. Testování statistických hypotéz. Základní pojmy, bodové a intervalové odhady, závislost na rozsahu výběru.
10. Analýza asociace – kategoriální i kardinální proměnné, regresní analýza.
11. Předmět a struktura sociologie, základní dilemata oboru.
12. Konfliktualistický pohled na společnost: teorie společnosti a vliv Karla Marxe.
13. Sociologie v pojetí Maxe Webera – základní pojmy a nástroje poznání společnosti, vlivná témata.
14. Společnost jako nadindividuální skutečnost: funkce, struktura a konsensus (teorie a vliv É. Durkheima).
15. Jedinec jako východisko sociologické analýzy: hlavní pojmy a směry mikrosociologického přístupu.
16. Sociální nerovnost a stratifikace (třídy, vyloučení a sociální mobilita).
17. Socializace a vzdělávání jako mechanismy sociální reprodukce.
18. Gender a rodina jako sociologická témata: společenské souvislosti emancipace žen.
19. Kultura, jazyk a symbolická rovina sociální reality.
20. Ideologie a masová média.
21. Kolektivní identity v moderní společnosti (rasa, etnicita, národ, sociální hnutí).
22. Ekonomika a práce jako sociologický problém, pojem kapitalismus.
23. Pojmy postindustriální, informační a postmoderní společnost (sociologická reflexe procesů,
které formují soudobé společnosti).
24. Společnost a příroda, sociologická problematika soudobé ekologické krize a rizika