Obecná pravidla a informace FF UK |
Postup zadání a návod pro vedoucí prací |
Průvodce studujících KSOC závěrečnými pracemi |
Manuál: Zadání a ODEVZDÁNÍ práce |
Minimální standardy pro KVALITATIVNÍ práceStandardy pro kvalitativní práce Zvolený výzkumný postup (případně výzkumná strategie/design) musí být jasně vymezený, teoreticky ukotvený a odůvodněný vzhledem k výzkumným otázkám. Musí být obsažen transparentní a systematický popis všech realizovaných kroků výzkumného postupu:
Výsledky musí:
|
Užití generativní umělé inteligence při studiu na KSOC FF UKInformace k užívání AI Jako akademičky a akademici jsme si vědomi, že generativní umělá inteligence (dále zde jen jako AI) je výjimečným nástrojem, který může zvýšit efektivitu i kvalitu práce s informacemi a studia (nejen) sociologie. Zároveň ale jako vyučující neseme zodpovědnost za naplnění našich vzdělávacích cílů, kterými jsou na obecné úrovni:
Všechny tyto schopnosti a dovednosti nutně předchází schopnosti při vlastní sociologické praxi efektivně využívat AI. Formulaci vstupů a následné výstupy AI je totiž vždy potřeba kriticky reflektovat na základě vlastních znalostí, know-how a kritického úsudku kultivovaného právě studiem. Špatné zadání nevede k dobrým výsledkům a výsledky není možné využívat dál bez rozvinuté rozlišovací schopnosti určující jejich použitelnost. Jsme přesvědčeni, že rozvoj výše uvedených vlastních dovedností nenastává, pokud je AI použita nikoli jako pomocník, ale jako substitut vlastní vzdělávací a kreativní činnosti – v takovém případě AI rozvoj studujících naopak omezuje. Nečekáme od vás jako od studujících, že hned od začátku budete psát skvělé texty. Psát se učíte v průběhu studia postupně – chybami a hledáním vlastního stylu. Chceme, aby studující rozvíjeli svou kreativitu, která je osobně i profesně obohatí a zvýší jejich uplatnitelnost na budoucím trhu práce. Dnešní doba vytváří nutnost naučit se kriticky a kreativně uplatňovat oborové know-how, ne nechat AI myslet za vás. Důvody jsou dva. Za prvé, AI může vymyslet dobře vypadající hlouposti, které student/ka neodhalí bez dovedností získaných vlastní prací během studia. Za druhé, další vývoj bude klást velké nároky na uplatnitelnost na trhu práce i pro absolventstvo, kteří dříve s uplatněním neměli problém. Jedním z rozlišujících kritérií se stane schopnost mít přidanou hodnotu vůči obsahu generovanému AI. Jednou z posledních opor pro tuto schopnost jsou právě kreativita a kritické myšlení. A úplně stručně: Nenechávejte AI myslet za Vás! AI je kvalitní kalkulačka, nic víc.Z výše uvedeného vyplývá následující stanovisko pro různé způsoby užití AI při studiu: Povolená použití generativní umělé inteligenceStudující mohou:
Nepovolená použití:Studujícím je zakázáno:
Vyučující může dále v sylabu předmětu specifikovat povolené a nepovolené použití umělé inteligence v daném kurzu. Prosíme, respektujte takové pokyny: jejich smyslem je pomoci Vašemu rozvoji, ne mu bránit. Pokud máte pochyby o smysluplnosti a přidané hodnotě úkolu, neumožňujícího využití AI, proberte jej s vyučujícím. |
Důležité termíny
| Zadání tématu DP | nejméně půl roku před obhajobou | do konce listopadu – obhajoba červen |
| do konce ledna – obhajoba září | ||
| do konce června – obhajoba leden | ||
| Odevzdání hotové DP | nejpozději měsíc před obhajobou, stanovuje katedra v návaznosti na harmonogram příslušného akademického roku | |
| Obhajoba DP | dle harmonogramu AR | přelom leden/únor |
| červen | ||
| září | ||
Zadání musí obsahovat i projekt práce dle pokynů v Průvodci.
Více informací o výběru, zadání i doporučeních pro psaní bakalářských i magisterských diplomových prací najdete v Průvodci studujících diplomovými pracemi.
Do již obhájených závěrečných prací studujících UK lze nahlédnout v repozitáři závěrečný prací (od roku 2006).
Hotové práce je potřeba odevzdat elektronicky do SIS, a to do data uvedeného s předstihem na webu katedry v sekci Aktuálně. Pokyny k odevzdání jsou uvedeny na webu fakulty.
Obhajoba bakalářské práce trvá 30 minut a obhajoba magisterské práce 45 minut.
Diplomová práce a její obhajoba se klasifikuje známkami výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl (hodnotí se jak odevzdaný text diplomové práce – viz předběžná klasifikace v posudku práce, tak reakce studenta na připomínky v obou posudcích a v event. následné diskuzi).
Je-li práce v obou posudcích hodnocena neprospěl/a nebo je tak ohodnocena její obhajoba, nemůže student postoupit k SZZk.
Následující seznam témat, která vypisují jednotliví členové a členky katedry sociologie FF UK, může sloužit jako orientace k volbě objektu zkoumání pro diplomové i bakalářské práce.
Přehled témat je orientační a názvy nejsou nutně definitivní – zpravidla je možné se dohodnout na konkretizaci obecného tématu, na spojení různých témat apod. a rovněž na zpracování tématu, které sice vyučující výslovně nevypisuje, ale týká se jejich profesního zájmu.
| Klouzalová Kristýna | Témata:
V České republice či na úrovni Evropská unie. |
| Maliukov Gregory | Témata týkající se:
|
| Poncarová Petra | sociologie genderu, feministické teorie, queer studies |
| Sunega Petr |
|
| Vostruhová Anna | – převážně teoretické práce v oblasti sociologie umění a kultury, sociologie literatury, sociologie náboženství
– otevřenost k interdisciplinárním přístupům |
Korupce (kvantitativni, kvalitativni vyzkum, experimenty)
Předvolební průzkumy
Sociální stát
Velké mezinárodní průzkumy (ESS, ISSP, WVS, Eurobarometer a další)
Bakalářské práce:
Vypisovaná témata jsou jen orientačním vodítkem, je možné zpracovávat:
A/ jakékoli vlastní (např. formou výzkumné sondy),
B/ téma navazující na projekty katedry, kdy připadá v úvahu zejména provedení sekundární
analýzy dat.
V současné době by se nabízely např. tyto okruhy (a datové soubory):
1) Mezinárodní výzkum delikvence mládeže (2007)
– regionální diference, město – venkov
– věková dynamika
– vliv vzdělávací dráhy (gymnázia versus základní školy)
– vztah delikvence a tzv. rizikového chování
– problematika part a gangů
– vztahy v rodině a delikvence
– rizikové chování, konzumace alkoholu
2) Výzkum pocitu bezpečí občanů (2007, 2010)
– fenomén korupce
– postoje k policii
– etnické skupiny jako objekt politiky
– obavy ze zločinu jako problém měření
– viktimizace a její prediktory
3) Aktér (2006, 2003, 2009)
– prestiž povolání
– hodnotové orientace
– postoje k EU, očekávání občanů
– ekonomické strategie aktérů
– problém ageismu
– zdravý životní stylAle námětů by bylo více, stačí si prohlédnout dotazníky (například IVAWS, Eurequal), viz též témata diplomových prací.
Jen pro diplomové a dizertační práce.
Analýza kriminálních sítí vybraných českých případů korupce či organizovaného zločinu.
Cílem je systematicky sesbírat data z dostupných materiálů (mediální pokrytí, knižní publikace, popř. veřejně dostupné soudní dokumenty) o jedné nebo více z níže uvedených kauz. Data by měla mít podobu sociální sítě, která (dle hloubky datových zdrojů) bude zahrnovat i atributy aktérů nebo více typů vazeb. Pro diplomovou práci by se pak analyzovala tato síť jak deskriptivně (tj. popis struktury sítě a jejích centrálních aktérů), tak statisticky (pomocí modelu pro relevantní mechanismy).
Kauzy (některé historické, jiné aktuální):
Organizovaný zločin – Berdychův gang, Lehké topné oleje, Pardubická věznice
Korupce – NagyGate, ROP Severozápad, Stoka, Vikund, Fotbalová asociace ČR
Zabývám se především kriminologickými tématy a jejich souvislostmi s dalšími oblastmi sociálních věd, jako je osobní pohoda a spokojenost, důvěra v lidi a instituce, vnímané zdraví a pocit bezpečí.
Možná témata bakalářských a diplomových prací zahrnují například:
Lze se také domluvit na jiném tématu, pokud student přijde s konkrétní představou, čemu by se chtěl ve své práci věnovat.
Témata:
Geografické pokrytí: ČR, postkomunistické země, Evropa
Typ dat: kvantitativní (povolební studie, Český panel domácností 2015-2018), kvalitativní
sociologie médií a masových médií, sociologie nových médií (internet, mobilní komunikace, apod.), sociologie vědy a techniky, obecná sociologie.
Pokud má student zájem o vedení práce, měl by přijít s cca semestrálním předstihem před zadáním tématu práce (u DP ideálně dvousemestrálním) s konkrétnější představou o řešeném problému a s vůlí na zpracování tématu průběžně pracovat.
Výběr tématu záleží na studentovi samotném, jako orientační vodítko se nabízejí následující rámcová podtémata:
A) Sociologie médií a masových médií
– Specifika vývoje masmédií v postkomunismu
– Masová média jako průmysl a podnik: produkční perspektiva
– digitalizace a zpravodajství
– analýzy vnitřní organizace médií (předpoklad možnosti insider’s look)
– ideologická analýza vybraného typu mediálního obsahu
– analýzy vyváženosti a objektivity zpravodajství, obsahová analýza političnosti českých médií
– česká masová média jako agent genderové socializace
– kulturní průmysl a popkultura, mechanismy utváření a kontroly mainstreamu
– mediální reprezentace a mentální reprezentace v ČR (etnické minority, gender, sociální stratifikace, nerovnost, chudoba, náboženství, atd.)
– (masová) média a socializace
– divák/posluchač jako aktivní interpret obsahu (třídní, etnické, genderové specifika a rozdíly)
– Role masových médií v aktuálních civilizačních problémech (ekologická krize, globalizace, sociální nerovnost, problém legitimity vládnutí, …)
B) Sociologie nových médií (internet, mobilní komunikace, apod.)
– Teorie informační společnosti
– Role nových informačních technologií v socializaci a v subkultuře mládeže
– počítač, internet, mobil a sociální status v subkultuře mládeže
– rizikové momenty užívání internetu dětmi a mládeží ze sociologické perspektivy
-Internet, mobilní telefon a nové mechanismy kontroly a dozoru-Virtuální komunity a web 2.0 jako nové prostředí sociální interakce, socializace a formování sociální identity
– Internet jako nástroj tvorby a udržování sociálních sítí
– sociální hnutí, občanské iniciativy, občanský odpor a nové komunikační technologie
– Nová a „tradiční“ média: sociologický přístup
– komparativní obsahová analýza české blogosféry a českých médií
– multimédia a interaktivní příslib
– Digitální propast: přístup k informačním technologiím jako zdroj nové sociální nerovnosti (většina návrhů předpokládá teoreticko-empirickou práci)
– představa internetu a výhod jeho užívání u vybrané nepřipojené (nezaměstnaní, lidé důchodového věku, anti-techies, …) a připojené (teenageři, heavy users, …) subpopulace
– fungování síťového efektu u nejvíce připojených subpopulací – Internet a mobil jako nástroj sociální exkluze?
– rozpracování konceptu strategických digitálních dovedností jako konkurenční výhody v dnešní společnosti, analýza delegování internetového připojení u net-evaders, politika dovedností: expertní interview za účelem identifikace relevantních digital skills u určených subpopulací (studenti, nezaměstnaní, apod.)
– efektivita státem garantovaných kursů počítačové gramotnosti – výzkum absolventů
-Telework a transformace práce v důsledku zavádění informačních technologií
-Sociologické účinky mobilního telefonu
C) Sociologie vědy a techniky
– vývoj a současnost sociologie vědy
– vývoj a současnost sociologie techniky
– sociální funkce vědy v dnešní společnosti
– koncept epistemické komunity
– teorie sítí aktérů
– sociologie Bruno Latoura
– kritická sociologie techniky Andrewa Feenberga
– kritická diskursivní analýza (ne pro bakalářské práce)
– ideologické aspekty současné vědy (vybraný případ)
– (diskursivní) analýza vybrané vědecké kontroverze
– sociologické teorie techniky na mikro a makro úrovni
– dílo a odkaz Lewise Mumforda
– technologické utopie: minulost a současnost
– neo-luddismus – argumenty, vyhlídky, kritika, současnost
– moc, věda a technika v díle Michela Foucaulta
D) Obecná sociologie
– mimo výše uvedená témata pouze pro BP, viz sylaby příslušných kurzů
1.Změna organizační kultury směrem k učící se organizaci
2.Optimalizace organizační struktury podniku
3.Podpora zavádění změn do organizace (change management), konkrétní případ
4.Management změn podnikové kultury (v procesu organizační změny)
5.Analýza vzdělávacích potřeb vybrané organizace
6.Sociokulturní problémy při vedení podniků se zahraničním managementem
7.Podniková kultura a její vliv na činnost podniku
8.Organizační rozvoj: intervence do organizace (konkrétní případ)
9.Propouštění zaměstnanců a podniková kultura
10.Motivace v podnikové praxi
11.Vliv týmové spolupráce na efektivnost podniku
12.Problémy uplatnění žen na trhu práce v ČR
13.Management a byrokratická správa ve veřejném sektoru
14.Vztahy mezi vlastníky a managementem podniku a jejich vliv na činnost podniku v ČR
15.Tvorba týmově orientované organizační struktury podniku
16.Soudobé vývojové trendy organizací podnikové sféry
17.Zjišťování efektivity komunikačních toků ve vybrané firmě
18.Projevy odlišností národních kultur v konkrétní firmě (popř. srovnání několika vybraných firem)
19.Vzdělávání zaměstnanců rozvíjející se malé firmy
20.Etika v podnikání
21.Orientace manažera v pracovně-právních vztazích
22.Rodinné podnikání ve vybraném regionu
23.Měření spokojenosti zaměstnanců ve vybraném podniku
24.Interkulturní management
25.Stádia vývoje růstu firmy a jejich rizika (na příkladu konkrétní organizace)
26.Problematika personálního řízení ve zvolené firmě
27.Práce mladistvých
28.Využití techniky koučování v rámci rozvoje firmy a osobního rozvoje manažerů
29.Mezinárodní mobilita zaměstnanců uvnitř firmy
30.Generační rozdíly v postojích k práci a hodnotové orientaci
31.Nové trendy v řízení lidských zdrojů (např. využití informační techniky)
32.Profesní dráha z pohledu postmoderní doby
Po domluvě je samozřejmě možné zpracovat i jiné téma z oblasti organizace, organizačního poradenství nebo managementu, obzvláště tehdy, má-li student příležitost využít konkrétní empirický materiál.
2. DP zaměřené metodologicky či kvantitativně s jasně definovanou výzkumnou otázkou, typicky empirický test nějaké teorie. Kromě sociálních deviací jsou mi bližší témata ze sociologie rodiny, vzdělávání a gender, nicméně lze přijít i s návrhy z jiných oblastí.
(témata pro bakalářské práce)
– Využití vícerozměrných statistických metod v sociologických výzkumech.
– Výběrové postupy v praxi čs. sociologických výzkumů.
– Životní úroveň a její srovnávání.
– Marketingový výzkum
– měření reklamy
– značka a její měření
– efektivita komunikace
– segmentace
– kvalitativní výzkum v praxi
– nové trendy ve výzkumu
– Metodologické otázky marketing. výzkumů a výzkumů veřejného mínění
– Nové technologie a jejich vliv na výzkum
– Možné chyby ve výzkumu, standardy, kontrola a jejich budoucnost
– Nové fenomény –sociální sítě, internet, spolutvorba a výzkum
– Problém drogové závislosti očima soc. výzkumu
– Přístup ke vzdělání
– Vzdělanostní mobilita.
– Absolventi na trhu práce
– analýza stavu, pohled zaměstnavatelů…
– Mediální výzkumy.
– Aspekty mezinárodních šetření a jejich vliv
Je možné se dohodnout individuálně na libovolném tématu z oblasti statistiky, marketingového výzkumu.
| – sociálně-psychologické teor. modely chování (aplikace, ale i metodologické aspekty) – environmentální sociologie, zejména environmentálně signifikantní chování – vnímání rizika (výzkum i teorie) – environmentální politika – teoretické i výzkumné práce |
Dějiny české a světové sociologie
Sociologická teorie
Sociologie kultury
Kulturní sociologie /pouze diplomové práce
Analýzy sociálních a politických jevů z hlediska kulturní sociologie (Jeffrey Alexander).
Možná jsou i jiná témata, rovněž je možnost pracovat s daty například Sociologického datového archivu při Sociologickém ústavu AV. Podmínkou je schopnost práce se současnou zahraniční literaturou a alespoň rámcová rešerše toho, zda již některý diplomant nezabýval něčím stejným (zejména FSV UK, FSS MU či PřF UK).
| environmentální sociologie – pouze teoreticko-empirické práce – sociálně-psychologické teor. modely chování – environmentálně signifikantní chování včetně spotřebního chování – výběrové experimenty, conjoint analýza – socioekonomické aspekty ochrany životního prostředí – přijatelnost environmentálních politik |