BP a DP

 

Zadávání, psaní a odevzdání bakalářské práce na katedře sociologie FF UK je vymezeno obecnými pravidly FFUK. Práce přijatá k obhajobě na katedře sociologie FF UK by měla dále splňovat minimální požadavky stanovené v dokumentu Doporučení pro psaní bakalářských a diplomových prací na katedře sociologie FF UK.

 Zadávání závěrečných prací

V případě tápání s výběrem tématu mohou studenti využít orientačních seznamů témat závěrečných prací, vypisovaných členy katedry.Jakékoli formální problémy související se zadáváním a realizací diplomových a bakalářských prací je možné konzultovat se studijním tajemníkem (Eva Kyselá); problémy týkající se výběru konkrétních témat či jejich obsahu je třeba prodiskutovat s učiteli, kteří mají k zamýšlenému tématu nejblíže.

Zadání tématu do SIS probíhá nejpozději půl roku před plánovanou obhajobou (dle hramonogramu příslušného ak. roku). Zadání do SIS probíhá dle manuálu.

Zadání musí obsahovat i projekt práce dle pokynů v Průvodci.

Více informací o výběru, zadání i doporučeních pro psaní bakalářských i magisterských diplomových prací najdete v Průvodci studentů diplomovými pracemi.

 Do již obhájených závěrečných prací studentů UK lze nahlédnout v repozitáři závěrečný prací (od roku 2006).

Odevzdání prací

Hotové práce je potřeba odevzdat elektronicky a poté i fyzicky do data stanoveného katedrou. Práci je možné odevzdávat fyzicky až ve chvíli, kdy je odevzdána i elektronicky.

V návaznosti na opatření Opatření rektora č. 13/2017a metodického materiálu Evidence a zveřejňování závěrečných prací od 1. 3. 2017 upřesňujeme, že studenti Katedry sociologie FF UK jsou povinni odevzdat dva výtisky závěrečné práce, kterou mají v úmyslu obhajovat. Výtisky musí být doručeny na sekretariát katedry nejpozději k termínu uzávěrky odevzdávání závěrečných prací v SIS stanovenému katedrou a musí být shodný s verzí odevzdanou v SIS. Studenti jsou povinni odevzdat současně s výtisky také podepsané prohlášení, že vytištěná verze a elektronická verze v SIS jsou totožné.

Technické informace:
Výtisky práce nemusí být svázány v pevné vazbě (jako tomu bylo u závěrečných prací zvykem doposud). Postačuje jakákoli vazba zaručující trvalost kladu listů, např. kroužková. Preferován je oboustranný tisk dokumentu. Titulní vazební strana závěrečné práce musí i nadále obsahovat označení univerzity a fakulty, označení závěrečné práce („Bakalářská/Magisterská/Doktorská práce“), rok předložení práce k obhajobě, jméno autora a název závěrečné práce v jazyce textu.

Jeden výtisk bude studentům po obhajobě vrácen.

Tímto opatřením se nemění žádné další z obsahových nebo formálních pravidel pro podobu a odevzdávání závěrečných prací.

Konkrétní organizace obhajob diplomových prací na oboru sociologie:

  1. předseda komise přivítá diplomanta a vyzve jej k tzv. úvodnímu slovu,
  2. diplomant ve svém úvodním slovu (max. 10 minut) může hovořit o těch okolnostech a momentech výběru a zpracování tématu své diplomové práce, které považuje za důležité komisi sdělit (např. problémy, s nimiž se setkal při získávání empirických dat; důvody dílčích změn původního projektu; neočekávané potvrzení nepravděpodobné hypotézy; konkrétní metody a techniky zpracování diplomové práce; apod.) – zcela stranou zatím ponechává diplomant obsah obou posudků své práce,
  3. vedoucí a oponent přečtou nebo zrekapitulují obsah svých posudků, event. v nepřítomnosti některého z nich je jeho posudek přečten,
  4. diplomant reaguje na připomínky, výtky, výhrady, poznámky atd. v obou posudcích a vyjádří se k otázkám případně v posudcích navržených do diskuse (může přitom používat jakékoli materiály např. pro dokazování správnosti citací apod.),
  5. předseda komise se zeptá vedoucího a oponenta, zda jsou spokojeni s odpověďmi diplomanta, či zda mají doplňující otázky,
  6. předseda komise otevírá diskusi, kdy kdokoli z členů komise (event. i publika) může diplomantovi položit otázky týkající se jeho diplomové práce,
  7. předseda komise diskusi i celou obhajobu uzavře, diplomant (i event. publikum) opustí zkušební místnost a komise se poradí o klasifikaci diplomové práce a její obhajoby v neveřejném hlasování,
  8. diplomanta předseda komise seznámí s výsledkem a případnými dalšími nutnými informacemi.

Diplomová práce a její obhajoba se klasifikuje známkami výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl (hodnotí se jak odevzdaný text diplomové práce – viz předběžná klasifikace v posudku práce, tak reakce studenta na připomínky v obou posudcích a v event. následné diskuzi).

Je-li práce v obou posudcích hodnocena neprospěl/a nebo je tak ohodnocena její obhajoba, nemůže student postoupit k SZZk.


Témata závěrečných prací

Následující seznam témat, která vypisují jednotliví členové katedry sociologie FF UK, může sloužit jako orientace k volbě objektu zkoumání pro diplomové i bakalářské práce.
Přehled témat je orientační a názvy nejsou nutně definitivní – zpravidla je možné se s učiteli dohodnout na konkretizaci obecného tématu, na spojení různých témat apod. a rovněž na zpracování tématu, které sice daný učitel výslovně nevypisuje, ale týká se jeho profesního zájmu.

Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.
Témata především pro diplomové práce:
1. Otázky výstavby oborových sociologických disciplín
2. Systémový přístup v sociologii
3. Možnosti užití kvalitativních metod (vč. ověření jednotlivých přístupů, např. fotografií, vyprávění apod.)
4. Typ, typologie, klasifikace
5. Proces operacionalizace jako základ empirického výzkumu
6. Pojetí validity v sociologickém výzkumu
7. Obavy ze zločinu a jejich měření G
8. Technika sémantické diferenciace
9. Komparace škálových technik
10. Možnosti obsahové analýzy a analýzy textů
11. Problém interpretace
12. Možnosti využití případových studií v sociologii
13. Abúzus alkoholu a možnosti prevence G
14. Důvěra v trestní spravedlnost a kompliance G
15. Metodologické problémy zkoumání hodnotových orientací D
16. Technika časového snímku
17. Vícedimenzionální techniky zpracování dat
18. Sociologický výzkum podniku (sociální klima, dílčí aspekty) D
19. Pracovní vztahy a kultura organizace
20. Interpersonální vztahy a malé sociální skupiny
21. Sociologický výzkum mládeže – dílčí empirické sondy
22. Prestiž povolání D
23. Zaměstnání a mobilita D
24. Technika ohniskových skupin (focus-groups)
25. Metody zkoumání trhu, jejich aplikace
26. Projektivní techniky v sociologii
27. Image politiků (sek. analýza) D
28. Oběti trestných činů, domácí a partnerské násilí
29. Fenomén relativní sociální deprivace D
30. Prvky xenofobie a veřejné mínění D
31. Výzkum a teorie sociální anomie a deviace (postoj k institucím, hodnocení bezpečnostní situace atd.) G
32. Sociologické dimenze duševní zátěže, výzkum odcizení atd. D
33. Proměny sociálních nerovností D
34. Měření sebekontroly
Témata označená G umožňují (v případě zájmu diplomanta) spolupráci na grantových projektech, D – využití databáze.
Jinak je možno přihlásit jakékoli další téma, má-li povahu
– empirické studie (výzkumné sondy);
– řešení nějakého metodologického problému;
– výrazně heuristickou (= poněkud šílený nápad, apod.).

Bakalářské práce:
Vypisovaná témata jsou jen orientačním vodítkem, je možné zpracovávat:
A/ jakékoli vlastní (např. formou výzkumné sondy),
B/ téma navazující na projekty katedry, kdy připadá v úvahu zejména provedení sekundární
analýzy dat.
V současné době by se nabízely např. tyto okruhy (a datové soubory):
1) Mezinárodní výzkum delikvence mládeže (2007)
– regionální diference, město – venkov
– věková dynamika
– vliv vzdělávací dráhy (gymnázia versus základní školy)
– vztah delikvence a tzv. rizikového chování
– problematika part a gangů
– vztahy v rodině a delikvence
– rizikové chování, konzumace alkoholu
2) Výzkum pocitu bezpečí občanů (2007, 2010)
– fenomén korupce
– postoje k policii
– etnické skupiny jako objekt politiky
– obavy ze zločinu jako problém měření
– viktimizace a její prediktory
3) Aktér (2006, 2003, 2009)
– prestiž povolání
– hodnotové orientace
– postoje k EU, očekávání občanů
– ekonomické strategie aktérů
– problém ageismu
– zdravý životní stylAle námětů by bylo více, stačí si prohlédnout dotazníky (například IVAWS, Eurequal), viz též témata diplomových prací.

PhDr. Jana Duffková, CSc
(témata pro semestrální, bakalářské a diplomové práce)
1. Česká dovolená
2. Diferenciace životního stylu (specifika životního stylu určité vybrané skupiny obyvatel)
3. Alternativní životní styly
4. Analýza teorií informační společnosti
5. Srovnávací analýza systémů studia sociologie v různých zemích
6. Sociologická interpretace hnutí hippies
7. Vývoj modelů životního stylu u nás
8. Tzv. veřejné („populární“) osobnosti jako životní a kulturní vzory
9. Mladý spotřebitel
10. Role a význam tradic v životním způsobu
11. Profesní etika sociologa
12. Spotřebitelství v teorii a praxi
13. Analýza koncepcí a představ tzv. rozumných potřeb
14. Jean Fourastié – profil sociologa
15. Joffre Dumazedier – profil sociologa
16. Chatování a komunity na internetu
17. Problematika celoživotního vzdělávání
18. Problematika tzv. exploze informací
19. Sociologie televize
20. Sociologie reklamy
21. Vývoj sociologie kultury u nás
22. Negramotnost jako sociologický problém
23. Proměny volného času ve 20. století
24. Proměny sociologie volného času ve 20. století
25. Vývoj sociologie životního stylu u nás
26. Sociologický pohled na fenomén automobilismu
27. Chataření a chalupaření jako specifický fenomén trávení volného času
28. Agroturistika a měkká/ekologická turistika
29. Proměny životního stylu pod vlivem domácích PC
30. Sběratelství jako aktivita volného času
31. Peníze a majetek v hodnotové orientaci člověka
32. Mobilní telefon prizmatem sociologie
33. Migrace jako sociální fenomén
34. Sociologický pohled na virtuální realitu
35. Sociologie jídla (stravování)
36. Masová kultura v teorii a praxi
37. Analýza různých pojetí kategorií „životní způsob“ a „životní styl“
38. Turismus v (post)moderní společnosti
39. Proměny cestovního ruchu
40. Průmysl volného času
41. Gender a PC – kyberfeminismus
42. Homeworking a teleworking
43. Práce v životním způsobu
44. Práce a volný čas – protiklady nebo doplňky?
45. Domácí zvířecí mazlíčci v sociálním světě člověka
46. Trend singularizace v partnerských vztazích
47. Rok 2000 z pohledu futurologie 60. let
48. Symboly prestiže jednotlivce a jejich proměna
49. Kuchaření jako hobby

Zde uvedená témata lze, samozřejmě, různým způsobem modifikovat – zužovat z hlediska lokality, časového období, sociální skupiny atd. i kombinovat buď vzájemně nebo i s jinými, zde nezmíněnými otázkami.
Všechna témata lze v zásadě zpracovat v podobě semestrálních, bakalářských a diplomových prací – rozdíly mezi nimi jsou ve zpracování tématu podle principů a požadavků toho kterého typu studentské odborné písemné práce (v rozsahu práce, hloubce analýzy, podrobnosti výkladu i argumentace, načtené literatury atd.).

PhDr. Dana Hamplová, Ph. D.

1. Faktory zprostředkující vztah mezi rodinným stavem a zdravím
2. Nemoc v rodině
3. Mezigenerační vztahy a mezigenerační výpomoc
4. Harmonizace práce a rodiny
5. Domácí práce – sociodemografické rozdíly a vývoj v čase

doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.
(témata především pro bakalářské práce programu Sociologicko-ekonomická studia)
1. Ekonomické myšlení starověkých filozofů a scholastiků
2. Merkantilisté a kameralisté
3. Filozofové přirozených zákonů a fyziokraté
4. Klasická politická ekonomie
5. Francouzský socialismus a harmonismus
6. Německá historická škola
7. Ekonomické myšlení Karla Marxe
8. Marginalistická revoluce
9. Lausannská škola
10. Cambridgská škola
11. Rakouská škola
12. Američtí marginalisté
13. Švédští marginalisté
14. Institucionalismus
15. Německý ordoliberalismus
16. Keynesiánství
17. Chicagská škola
18. Protikeynesiánská revoluce
19. Škola veřejné volby
20. České ekonomické myšlení
21. Hrubý domácí produkt
22. Spotřeba a investice
23. Peníze a poptávka po penězích
24. Agregátní poptávka a nabídka
25. Hospodářský cyklus a růst
26. Nezaměstnanost
27. Inflace
28. Měnový kurz
29. Platební bilance
30. Rozpočtová politika
31. Rozpočtové schodky a státní dluh
32. Měnová politika
33. Teoretické základy hospodářské politiky
34. Hospodářsko-politické rozhodování
35. Stabilizační politika v otevřené ekonomice
36. Vnější hospodářská politika
37. Politika hospodářské soutěže
38. Strukturální politika
39. Přerozdělovací politika
40. Hospodářská politika v EU
41. Evropská měnová unie
42. Americká hospodářská politika
43. Německá hospodářská politika
44. Britská hospodářská politika
45. Japonská hospodářská politika
46. Ekonomická transformace v ČR
Mgr. Petr Lupač, Ph.D
Nabízí konzultace a vedení bakalářských a diplomových prací v následujících oborových specializacích:

  sociologie médií a masových médií, sociologie nových médií (internet, mobilní komunikace, apod.), sociologie vědy a techniky, obecná sociologie.

Pokud má student zájem o vedení práce, měl by přijít s cca semestrálním předstihem před zadáním tématu práce (u DP ideálně dvousemestrálním) s konkrétnější představou o řešeném problému a s vůlí na zpracování tématu průběžně pracovat.

Výběr tématu záleží na studentovi samotném, jako orientační vodítko se nabízejí následující rámcová podtémata: 

A) Sociologie médií a masových médií
– Specifika vývoje masmédií v postkomunismu
– Masová média jako průmysl a podnik: produkční perspektiva
– digitalizace a zpravodajství
– analýzy vnitřní organizace médií (předpoklad možnosti insider’s look)
– ideologická analýza vybraného typu mediálního obsahu
– analýzy vyváženosti a objektivity zpravodajství, obsahová analýza političnosti českých médií
– česká masová média jako agent genderové socializace
– kulturní průmysl a popkultura, mechanismy utváření a kontroly mainstreamu
– mediální reprezentace a mentální reprezentace v ČR (etnické minority, gender, sociální stratifikace, nerovnost, chudoba, náboženství, atd.)
– (masová) média a socializace
– divák/posluchač jako aktivní interpret obsahu (třídní, etnické, genderové specifika a rozdíly)
– Role masových médií v aktuálních civilizačních problémech (ekologická krize, globalizace, sociální nerovnost, problém legitimity vládnutí, …)
B) Sociologie nových médií (internet, mobilní komunikace, apod.)
– Teorie informační společnosti
– Role nových informačních technologií v socializaci a v subkultuře mládeže
– počítač, internet, mobil a sociální status v subkultuře mládeže
– rizikové momenty užívání internetu dětmi a mládeží ze sociologické perspektivy
-Internet, mobilní telefon a nové mechanismy kontroly a dozoru-Virtuální komunity a web 2.0 jako nové prostředí sociální interakce, socializace a formování sociální identity
– Internet jako nástroj tvorby a udržování sociálních sítí
– sociální hnutí, občanské iniciativy, občanský odpor a nové komunikační technologie
– Nová a „tradiční“ média: sociologický přístup
– komparativní obsahová analýza české blogosféry a českých médií
– multimédia a interaktivní příslib
– Digitální propast: přístup k informačním technologiím jako zdroj nové sociální nerovnosti (většina návrhů předpokládá teoreticko-empirickou práci)
– představa internetu a výhod jeho užívání u vybrané nepřipojené (nezaměstnaní, lidé důchodového věku, anti-techies, …) a připojené (teenageři, heavy users, …) subpopulace
– fungování síťového efektu u nejvíce připojených subpopulací – Internet a mobil jako nástroj sociální exkluze?
– rozpracování konceptu strategických digitálních dovedností jako konkurenční výhody v dnešní společnosti, analýza delegování internetového připojení u net-evaders, politika dovedností: expertní interview za účelem identifikace relevantních digital skills u určených subpopulací (studenti, nezaměstnaní, apod.)
– efektivita státem garantovaných kursů počítačové gramotnosti – výzkum absolventů
-Telework a transformace práce v důsledku zavádění informačních technologií
-Sociologické účinky mobilního telefonu

C) Sociologie vědy a techniky
– vývoj a současnost sociologie vědy
– vývoj a současnost sociologie techniky
– sociální funkce vědy v dnešní společnosti
– koncept epistemické komunity
– teorie sítí aktérů
– sociologie Bruno Latoura
– kritická sociologie techniky Andrewa Feenberga
– kritická diskursivní analýza (ne pro bakalářské práce)
– ideologické aspekty současné vědy (vybraný případ)
– (diskursivní) analýza vybrané vědecké kontroverze
– sociologické teorie techniky na mikro a makro úrovni
– dílo a odkaz Lewise Mumforda
– technologické utopie: minulost a současnost
– neo-luddismus – argumenty, vyhlídky, kritika, současnost
– moc, věda a technika v díle Michela Foucaulta

D) Obecná sociologie
– mimo výše uvedená témata pouze pro BP, viz sylaby příslušných kurzů

Mgr. Dana Mudd, PhD.
(témata diplomových a bakalářských prací)

1.Změna organizační kultury směrem k učící se organizaci
2.Optimalizace organizační struktury podniku
3.Podpora zavádění změn do organizace (change management), konkrétní případ
4.Management změn podnikové kultury (v procesu organizační změny)
5.Analýza vzdělávacích potřeb vybrané organizace
6.Sociokulturní problémy při vedení podniků se zahraničním managementem
7.Podniková kultura a její vliv na činnost podniku
8.Organizační rozvoj: intervence do organizace (konkrétní případ)
9.Propouštění zaměstnanců a podniková kultura
10.Motivace v podnikové praxi
11.Vliv týmové spolupráce na efektivnost podniku
12.Problémy uplatnění žen na trhu práce v ČR
13.Management a byrokratická správa ve veřejném sektoru
14.Vztahy mezi vlastníky a managementem podniku a jejich vliv na činnost podniku v ČR
15.Tvorba týmově orientované organizační struktury podniku
16.Soudobé vývojové trendy organizací podnikové sféry
17.Zjišťování efektivity komunikačních toků ve vybrané firmě
18.Projevy odlišností národních kultur v konkrétní firmě (popř. srovnání několika vybraných firem)
19.Vzdělávání zaměstnanců rozvíjející se malé firmy
20.Etika v podnikání
21.Orientace manažera v pracovně-právních vztazích
22.Rodinné podnikání ve vybraném regionu
23.Měření spokojenosti zaměstnanců ve vybraném podniku
24.Interkulturní management
25.Stádia vývoje růstu firmy a jejich rizika (na příkladu konkrétní organizace)
26.Problematika personálního řízení ve zvolené firmě
27.Práce mladistvých
28.Využití techniky koučování v rámci rozvoje firmy a osobního rozvoje manažerů
29.Mezinárodní mobilita zaměstnanců uvnitř firmy
30.Generační rozdíly v postojích k práci a hodnotové orientaci
31.Nové trendy v řízení lidských zdrojů (např. využití informační techniky)
32.Profesní dráha z pohledu postmoderní doby

Po domluvě je samozřejmě možné zpracovat i jiné téma z oblasti organizace, organizačního poradenství nebo managementu, obzvláště tehdy, má-li student příležitost využít konkrétní empirický materiál.

Ing. Petra Průšová

(témata pro bakalářské práce)
– Využití vícerozměrných statistických metod v sociologických výzkumech.
– Výběrové postupy v praxi čs. sociologických výzkumů.
– Životní úroveň a její srovnávání.
– Marketingový výzkum
– měření reklamy
– značka a její měření
– efektivita komunikace
– segmentace
– kvalitativní výzkum v praxi
– nové trendy ve výzkumu
– Metodologické otázky marketing. výzkumů a výzkumů veřejného mínění
– Nové technologie a jejich vliv na výzkum
– Možné chyby ve výzkumu, standardy, kontrola a jejich budoucnost
– Nové fenomény –sociální sítě, internet, spolutvorba a výzkum
– Problém drogové závislosti očima soc. výzkumu
– Přístup ke vzdělání
– Vzdělanostní mobilita.
– Absolventi na trhu práce
– analýza stavu, pohled zaměstnavatelů…
– Mediální výzkumy.
– Aspekty mezinárodních šetření a jejich vliv
Je možné se dohodnout individuálně na libovolném tématu z oblasti statistiky, marketingového výzkumu.

PhDr. Richard Růžička, CSc.
(témata pro semestrální, bakalářské a diplomové práce)
1. Připsaný a získaný status v dynamice posledních desetiletí české společnosti
2. Profese a proces profesionalizace
3. Rovnost, rovnostářství a spravedlnost v soudobé české společnosti
4. Vlastnictví, práce a podnikatelské jednání
5. Drobný podnikatel a jeho rodina
6. Sociální struktura a stratifikace české vesnice
7. Bytové družstevnictví: transformace, zájmové struktury a perspektivy vývoje u nás
8. Živnostník včera a dnes: sociální možnosti a meze života
9. Učitelství jako společenský stav
10. Postavení a smysl práce v životním cyklu
11. Sídlištní dům: nový typ sousedství?
12. Romové: na pomezí tradiční a moderní společnosti?
13. Meze a možnosti občanské participace v Čechách
14. Staří lidé: status, role, perspektivy
15. Sociolog: status, role, perspektivy
16. Vysokoškolský učitel a vysokoškolský student ve vzájemné optice
17. Sociální vztah jako sociologická kategorie
18. Sociální jistota a nejistota jako sociologická kategorie
19. Drobný podnikatel: hodnoty, vzorce chování, typy životních strategií
20. Drobné podnikání v regionu a nezaměstnanost
21. Socioekonomická závislost a nezávislost jako životní strategie
22. Sociologie jako služba: ale komu?
23. Retrospektiva a perspektiva koncepcí etnických vztahů: historicko-sociologický pohled
Pro bakalářské práce jsou pracovní názvy shodné; modifikace spočívá v rozsahu (adekvátním obsahovém zúžení).
Ing. Martina Sieber, Ph.D.
Témata bakalářských prací:
1. Finanční analýza vybrané firmy
2. Finanční hodnocení projektu, intervence Vybrané téma z oblasti „corporate finance“
3. Strukturální fondy
Témata diplomových prací:
1. Finanční hodnocení investic
2. Socioekonomické hodnocení investic
3. Oceňování vybrané firmy
Mgr. Jan Sládek
(témata pro bakalářské práce)
Vzhledem k mé profilaci upřednostňuji témata zabývající se otázkami lidských sídel, lokalit či bydlení. Velmi rád pomohu studentovi téma definovat tak, aby opravdu dělal to, co považuje za zajímavé. Pro ilustraci nabízím několik okruhů:
1) Práce z dějin oboru
– zpracování autora či problematiky (např. chicagská škola v české sociologii sídel);
2) Lidé na sídlištích
– pozor, tématem se již zabývala řada studentů, bude třeba být originální; například komparace, vlastní výzkum apod.;
3) Politiky bydlení, územního či regionálního rozvoje
– analýza a srovnání politik v oblasti bydlení, rešerše a (obsahová) analýza dokumentů, srovnání se zahraničím;
4) Protest optikou sociologie sídel
Případová studie nějaké kauzy a její zasazení do sociologického kontextu (ideální: rozhovory, analýza dokumentů, pozorování aj.;
5) Turismus
Tradiční i nové formy turismu, dopad na region, postoje obyvatel či politické reprezentace;
6) Socio-prostorová diferenciace
Studování prostorových souvislostí sociální diferenciace obyvatelstva; možná komparace čtvrtí, měst apod.;
7) Ideologie (a utopie) v otázkách spojených s lidskými sídly a sociologií
Analýza historie, politik či současných názorů a vizí z hlediska sociologie vědění
8) Sídla jako prostor (sub)kultury, životního stylu)
Zpracování kulturního fenoménu, jeho vztažení ke specifickému prostoru a zasazení do sociologického rámce (např. hip-hop)

Možná jsou i jiná témata, rovněž je možnost pracovat s daty například Sociologického datového archivu při Sociologickém ústavu AV. Podmínkou je schopnost práce se současnou zahraniční literaturou a alespoň rámcová rešerše toho, zda již některý diplomant nezabýval něčím stejným (zejména FSV UK, FSS MU či PřF UK).

doc. Ing. Josef Vlček CSc.
(témata především pro bakalářské práce programu Sociologicko-ekonomická studia)
1. Vliv daní a sociálních dávek na zaměstnanost, nezaměstnanost a chudobu (skleróza trhu práce).
2. Diskriminace na trhu práce.
3. Investice do lidského kapitálu a jejich výnosy.
4. Ekonomika domácností.
5. Programy aktivní podpory zaměstnanosti a jejich efekty.
6. Cenová strategie firmy.
7. Inovační schopnosti a konkurenceschopnost malých a středních podniků.
8. Marketingová strategie firmy pro daný produkt.
9. Reforma zdravotního pojištění a její rizika.
PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
(témata pro semestrální, bakalářské a (především) diplomové práce)
1. Pojetí chyby v sociálním výzkumu
2. Techniky realizace standardizovaného dotazování (f2f, CATI, CASI atd.)
3. Možnosti a omezení různých výběrových procedur
4. Problematika „nonresponse“ v soudobém sociologickém výzkumu
5. Tazatelská síť
6. Teorie kognitivních procesů v průběhu zodpovídání výzkumných dotazů
7. Respondent a jeho role v dotazníkovém průzkumu
8. Tazatel a jeho role v dotazníkovém průzkumu
9. Psychologické a interakční aspekty situace dotazování
10. Metody ověřování kvality výzkumných otázek (statistické, kognitivní, experimentální,…)
11. Veřejnost a veřejné mínění v sociálně historickém pohledu
12. Funkce veřejného mínění ve společnosti
13. Psychologické aspekty veřejného mínění, veřejné a individuální mínění
14. Formování veřejného mínění
15. Teorie a praxe měření postojů
16. Historie a současnost zkoumání veřejného mínění
17. Vztah médií a veřejného mínění v současné společnosti
18. Problematika stranických preferencí a dalších politických průzkumů
19. Funkce průzkumů veřejného mínění ve společnosti a jejich vliv na společnost
20. Alkohol v české společnosti
21. Gastronomická zařízení a jejich funkce ve společnosti
22. Vývoj pohostinství v České republice (sociální, kulturní, ekonomické atp. aspekty)