Sociologická teorie je nezbytnou součástí disertační práce. Ale zatímco empirický výzkum má často jasná metodologická pravidla, jak má být prováděn, budování teoretického základu doktorské práce může být pro mnoho studentů složité, nepřehledné, nebo dokonce matoucí.
Zveme proto studenty doktorského studia v rámci sítě 4EU+ i mimo ni k účasti na sérii online seminářů o teoretizování v sociologii. Studenti se mohou zúčastnit všech čtyř seminářů nebo pouze jednoho či dvou z nich podle vlastního výběru. Každý seminář trvá 3 hodiny a účastníci jsou vyzváni, aby se připravili přečtením doporučené literatury. Pokyny k přípravě budou zaslány před každým seminářem.
Registrace dole na stránce zde; kontaktní osoba: Eva Richter (eva.richter@ff.cuni.cz)
———————————————————————————————————————————-
Jak teoretizovat v sociologii?
- Prof. Kathia Serrano-Velarde, Dr. Lukas Sebastian Pfäffle
- Max-Weber-Institut für Soziologie, Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg
- 18/10/2023; 10:00 – 13:00 SEČ
Cílem tohoto semináře je posílit schopnost doktorandů rozvíjet teoretické uchopení sociálního jevu. Pro účastníky budou připraveny dvě stěžejní četby. Za prvé, kniha Richarda Swedberga „Before Theory comes Theorizing“ (2016) poskytne úvod do toho, jak lze teoretizovat sociální jev. Za druhé, část knihy Alice Goffman “On the run” (2014) poslouží jako empirický referenční bod pro teoretickou analýzu/interpretaci.
Workshop začíná diskusí o Swedbergových argumentech a metodách, jak teoretizovat. Diskuse bude doplněna přednáškou/prezentací lektorů, kteří také shrnou výsledky a zapíší je pro pozdější použití.
Ve druhé části se studenti rozdělí do malých skupin a budou aplikovat Swedbergovy „recepty“ na jev popsaný Goffman. Studenti sepíší krátký text týkající se analytických způsobů nebo strategií vytváření konceptů. Tyto texty si mezi sebou jednotlivé skupiny vymění a prodiskutují, než se sejdou v závěrečné skupinové diskusi.
Odborná literatura:
- Goffman, A. (2014). On the run. In On the Run. University of Chicago Press.
- Swedberg, R. (2016). Before theory comes theorizing or how to make social science more interesting. The British journal of sociology, 67(1), 5-22.
Reflexivita v sociologickém výzkumu: Co to je a kolik je jí potřeba?
- Doc. Marek Skovajsa
- Department of Sociology, Faculty of Arts, Charles University
- 15/11/2023; 10:00 – 13:00 SEČ
Reflexivita je reakcí sociologie na skutečnost, že výzkumník je součástí zkoumané sociální reality. Reflexivní poznání zahrnuje analýzu poznávajícího subjektu i sociálního, kulturního a politického kontextu, v němž se výzkumníci a teoretici pohybují. Poznání je také poznamenáno strukturami a tlaky samotného pole vědění. Zdá se, že reflexivita je nezbytnou součástí každého sociologického výzkumného projektu, ale je tomu skutečně tak? Může reflexivní sociologická praxe vykoupit objektivitu sociologického poznání? Jak moc je reflexivita potřebná a kdy? Na tomto semináři se bude diskutovat o některých významných koncepcích reflexivity v sociologii a o kritice, která je proti nim vznášena.
Odborná literatura:
- Bourdieu, Pierre. 2000. “The Three Forms of Scholastic Fallacy.” In Pascalian Meditations. Stanford: Stanford University Press, pp. 49-84.
- Bourdieu, Pierre. 2003. “Participant objectivation.” Journal of the Royal Anthropological Institute 9 (2): 281-294.
- Lynch, Michael. 2000. “Against reflexivity as an academic virtue and source of privileged knowledge.” Theory, Culture & Society 17 (3): 26-54.
Sociální teorie a posthumánní perspektivy: epistemologické úvahy
- Prof. Paola Rebughini, Dr. Massimo Airoldi
- Department of Social and Political Sciences, University of Milan
- 29/11/2023; 10:00 – 13:00 SEČ
Posthumánní perspektivy se již delší dobu dostávají do popředí diskusí v sociální teorii a podněcují nový pohled na klasické teoretické otázky. „Posthumánní“ totiž odkazuje na různé epistemologické a teoretické postoje a zahrnuje různé empirické objekty, od virů po algoritmy. Zatímco část této teoretizace se týká především dekonstrukce moderního pojetí subjektu, jiná se více zaměřuje na technologii a její důsledky. Cíl tohoto semináře je dvojí: první část poukáže na to, jakým způsobem, do jaké míry a s jakými problémy posthumánní přístupy zpochybňují klasické položky sociologické teorie a její způsob teoretizování; druhá část představí konkrétnější zaměření na systémy strojového učení, tedy typ technologií umělé inteligence, které se běžně využívají v řadě oblastí, od doporučování online obsahu až po finanční obchodování. Vzhledem k tomu, že systémy strojového učení rekurzivně aktualizují své výpočetní modely a přizpůsobují své chování na základě vzorců v datech generovaných člověkem, objevily se v poslední době nové sociologické teorie týkající se působení UI a jeho důsledků na sociální strukturu, které otevírají nové směry pro posthumánní sociologickou teorii.
Odborná literatura:
- Braidotti: A theoretical framework for the critical posthumanities – https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0263276418771486
- Borch: Machine learning and social theory: collective machine behaviour in algorithmic trading – https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/13684310211056010
Kritická sociální teorie a normativní přístup: přátelé nebo nepřátelé?
- Matteo Gianni
- University of Geneva
- 12/01/2023; 10:00 – 13:00 SEČ
Obecně definovano sociální teorie označuje myšlenky, koncepty, rámce a modely, jejichž cílem je pochopit a vysvětlit různé aspekty společnosti a lidského chování. V takovém rámci získala v posledních desetiletích velký význam poststrukturalistická kritická sociální teorie. Jedním z jejích zaměření je identifikace a kritická analýza základních mocenských struktur, které udržují sociální nerovnosti a nespravedlnosti. V tomto světle si klade za cíl dosáhnout společenské transformace prostřednictvím kritické reflexe a jednání. V jistém smyslu je kritická teorie hluboce založena na hodnotách (jako emancipace, dějinnost, spravedlnost atd.), které jsou považovány za hodnoty se silnou morální hodnotou. Některé směry kritické teorie (jako například postkoloniální přístupy vycházející z teorie diskurzu) jsou však často skeptické k možnosti formulovat rozumné morální soudy o společenských dilematech nebo kontroverzích.
Proto je výzkum v oblasti sociálně kritické teorie často poznamenán epistemologickým napětím: na jedné straně má ambice odhalovat nerovnosti a nespravedlnosti, na druhé straně však plně neuznává existenci fundamentálních důvodů, které umožňují ospravedlnit morální hodnocení případů. Toto napětí s sebou nese relevantní důsledky, zejména pokud je cílem transformace společnosti směrem ke spravedlivějším nebo legitimnějším společenským vztahům.
Cílem tohoto semináře je řešit tento obecný problém se zaměřením na tři dílčí otázky: Jaká je role (pokud vůbec nějaká) normativního myšlení v kritické sociální teorii? Jaká jsou epistemologická napětí mezi kritickou teorií a normativním myšlením a proč je jejich reflexe relevantní? Existují epistemologická a metodologická východiska z tohoto napětí?
Úkoly pro účastníky: četba (několik článků) a diskuse ve třídě, zejména s cílem vyzvat studenty, aby se reflexivně zabývali morálními / hodnotovými předpoklady, které orientují jejich výzkum v sociálních vědách, a tím, jak se jim daří metodologicky řešit takové předpoklady ve svém myšlení.