Proč jsou ženy odměňovány méně než muži?
Štěpánka Jónová
1. ročník v oboru Andragogika a personální řízení
v kurzu Základy sociologie (ved. Eva Kyselá)
Tento text je autorským dílem studenta, není odborným výstupem katedry.
– – –
K nerovnému odměňování mužů a žen, známému také pod názvem gender pay gap (GPG), dochází v menší či větší míře ve většině zemí světa. Tento jev nastává, když za stejně odvedenou práci dostane muž a žena rozdílnou odměnu. Gender pay gap vyjadřuje v procentech rozdíl mezi hrubými měsíčními mzdami žen a mužů. (Válková, Obrovská, Ondrůjová, 2016) V České republice zodpovídá za rovnost mezi ženami a muži Rada vlády pro rovnost žen a mužů. (Vláda České republiky, 2015) Déle je v problematice GPG aktivní Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které od začátku roku 2017 realizuje Projekt 22% k ROVNOSTI. Jeho výstupem v roce 2020 budou specifické nástroje, analýzy, kvantitativní a kvalitativní výzkum vztahující se k tématu gender pay gap. (MPSV, 2017) Významnými nevládními neziskovými organizacemi, zabývající se genderovou nerovností v odměňování jsou např. Gender Studies o.p.s. nebo Nora o.p.s., které se snaží tuto problematiku dostat do povědomí společnosti pomocí četných aktivit.
Jako každý jiný problém má své příčiny i genderová nerovnost v odměňování, které nám pomohou tento častý jev lépe pochopit. První příčinou gender pay gap jsou tradice a genderové stereotypy. Přítomnost předsudků a stereotypů ve společnosti má jedno důležité opodstatnění – zjednodušují nám orientaci ve společnosti a pomáhají nám kategorizovat jevy. To samé platí i o genderových stereotypech a tradicích. Tradiční rozdělení rolí mužů a žen přetrvává dodnes, ovšem v méně radikální formě, což dokazuje i výzkum veřejného mínění s názvem Názory veřejnosti na roli muže a ženy v rodině – únor 2016. Z výzkumu veřejného mínění vyplývá, že výhradně mužskou rolí je v domácnosti provádění běžných oprav a výhradně ženskou rolí je uklízení a vaření. Mezi činnostmi, jimž by se měli oba partneři věnovat stejně, se na prvním místě umístilo pěstování koníčků, z povinností je to pak nakupování potravin. Závěrem je nutné říci, že péče o domácnost stále zůstává ženskou rolí a finanční zajišťování rolí mužskou, i když je v ČR jistá tendence dělení péče o děti mezi muže a ženy. (Sociologický ústav AV ČR, 2016, s. 1–2)
Graf: Názory na rozdělení činností v rodině (v %)
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, 2016, s. 2
Druhou příčinou je podle Evropské komise (2011, s. 5) „přímá diskriminace“, která je nelegální. K přímé diskriminaci dochází tehdy, když žena dostává nižší mzdu za stejnou odvedenou práci než muž. (Evropská komise, 2011, s. 5) Podle výzkumu veřejné ochránkyně práv z roku 2014 (Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti) vyplývá, že 11 % z 2079 dotázaných respondentů má osobní zkušenost s diskriminací nebo obtěžováním. (Šabatová, 2015, s. 11) Za nejčastější příčinu diskriminace označili dotázaní věk (62 %) a za druhou nejčastější pohlaví nebo rodičovskou roli (24 %). (Šabatová, 2015, s. 14)
Segregace trhu práce je další z příčin genderové nerovnosti v odměňování. Segregace se dělí na horizontální a vertikální. Horizontální segregace znamená koncentraci žen v určitých odvětvích národního hospodářství s čímž je spojeno i vykonávání jiné práce než muži. (Pavlík, 2005, s. 34) Podle ČSÚ (2016) za rok 2015 bylo nejvíce zaměstnaných mužů ve zpracovatelském průmyslu, následně ve stavebnictví a v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Nejvíce zaměstnankyň se vyskytovalo taktéž ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v odvětví velkoobchod a maloobchod, zdravotní a sociální péče a vzdělávání. Vertikální segregací se rozumí výskyt jednoho z pohlaví na určité pozici v hierarchii organizace. (Pavlík, 2005, s. 35) S problematikou segregace trhu práce úzce souvisí pojem skleněný strop, který „(…) odkazuje na diskriminaci žen při povyšování, kdy ženy naráží na neviditelné bariéry, které je udržují na nižších úrovních řízení a brání jim v postupu v rámci organizace. Jedná se o umělé překážky založené jak na osobních předpojatostech nadřízených (mužů i žen), tak i na organizačních procesech, do kterých se promítají genderové stereotypy.“ (Pavlík, 2005, s. 35)
Na trhu práce se ženy často setkávají s nedoceněním jejich práce a dovedností, které je také považováno za příčinu gender pay gap. Podle Evropské komise (2011, s. 5) k tomuto jevu dochází výhradně v profesích, kde převažují ženy. Již řečené lze demonstrovat na příkladu, kdy ženská fyzická práce je hůře placena než mužská fyzická práce: „(…) pracovnice na pozici pokladní v supermarketu si vydělá méně než skladník.“ (Evropská komise, 2011, s. 5)
Poslední, velice častou příčinou i v ČR je potřeba sladění práce a rodinného života. Konkrétně v České republice jsou ženy ohrožené poměrně dlouhou rodičovskou dovolenou, která trvá ze zákona do tří let věku dítěte. (Zákon č. 262/2006 Sb., 2006, § 197, odstavec 1) Tento fakt je podpořen statistikou příjemců rodičovského příspěvku, kdy v 98 % to byly právě ženy, které pobíraly rodičovský příspěvek v roce 2015. (ČSÚ, 2016) Právě částečný úvazek pomáhá ženám skloubit rodinný a pracovní život avšak nese s sebou jisté nevýhody, které se podepisují na gender pay gap: „(…) nižší perspektivu, horší možnost vzdělávání, nižší hodinovou mzdu a nižší růst mezd, riziko částečné deregulace pracovního výkonu (lidé pracují fakticky více hodin, než na kolik jsou zaměstnáni), menší sociální ochranu a vyšší fixní náklady pro zaměstnavatele.“ (Hora, 2009, s. 47)
Jev nerovného odměňování mužů a žen je jevem nežádoucím ať už na úrovni Evropské unie anebo České republiky. K jeho postupnému odstraňování přispívají různé strategie a projekty EU, Vláda ČR, MPSV se svým projektem 22 % k ROVNOSTI a různé nevládní neziskové organizace. Odpovědí na otázku proč k nerovnému odměňování mezi muži a ženami dochází, je kombinace výše zmíněných příčin, které je potřeba postupně odstraňovat pomocí četných opatření.
– – –
- ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006, zákoník práce [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2919/262-2006.pdf
- ČSÚ. Struktura mezd zaměstnanců – 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/struktura-mezd-zamestnancu-2015
- ČSÚ. Vybrané údaje o sociálním zabezpečení – 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2017-05-01].
Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/34280637/19002916305.pdf/bea0af40-2ce4-4437-8ce0-25e4d518d4e4?version=1.0 - ČSÚ. Zaostřeno na ženy a muže 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32853391/30000216.pdf/b6da8d9a-d368-4068-8b7a-a69d350f64fd?version=1.8
- ČSÚ. Ženy a muži v datech 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20541835/30000414k05.pdf/299f9ac6-9696-4d26-984d-6b3068a7df16?version=1.1
- EVROPSKÁ KOMISE. Jak odstranit platovou nerovnost mezi ženami a muži v Evropské unii [online]. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 [cit. 2017-04-23]. ISBN 978-92-79-20768-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/gender-pay-gap/files/gpg2011-leaflet_cs.pdf
- EVROPSKÁ KOMISE. Věra Jourová [online]. Evropská komise, 2017 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019/jourova_cs
- EVROPSKÁ KOMISE. What are the causes? [online]. Evropská komise, 2017 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/gender-pay-gap/causes/index_en.htm
- EUROSTAT. Gender pay gap in unadjusted form [online]. Eurostat, 2017 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdsc340&plugin=1
- EUROSTAT. File:Unadjusted gender pay gap, 2015 (difference between average gross hourly earnings of male and female employees as % of male gross earnings)-F1.png [online]. Eurostat 2017 [cit. 2017-04-21].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/images/f/f6/Unadjusted_gender_pay_gap%2C_2015_%28difference_between_average_gross_hourly_earnings_of_male_and_female_employees_as_%25_of_male_gross_earnings%29-F1.png - HORA, Ondřej. Situace rodičů s dětmi do sedmi let na trhu práce podle výsledků výběrového šetření pracovních sil. In: Gender, rovné příležitosti, výzkum: Feminismus a politika rovnosti [online]. Oddělení Gender & sociologie, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i, 2009, 10 (2/2009), 42–53 [cit. 2017-05-01]. ISSN print: 1213-0028, ISSN-online: 1805-7632. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/uploads/682539abb6e2c8bcc118b8549d98cb9241c52e3f_situace-rodicu-s-detmi-do-sedmi-let.pdf
- MPSV. Projekt 22 % K ROVNOSTI [online]. MPSV, 2017 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/28285
- PAVLÍK, Petr. Gender a TRH PRÁCE. In: Gender ve škole: příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Praha: Otevřená společnost, 2005 [cit. 2017-04-23]. ISBN 80-903331-2-5. Dostupné z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/knihovna/otevrenka/prosazovani-genderove-rovnosti/gender-ve-skole-obcanska-nauka.pdf
- SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR. Role mužů a žen. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Naše společnost, 2016 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7523/f3/ov160315b.pdf
- ŠABATOVÁ, Anna a kol. Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti: Závěrečná zpráva z výzkumu veřejné ochránkyně práv [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, 2015 [cit. 2017-04-23].
Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/CZ_Diskriminace_v_CR_studie.pdf - VÁLKOVÁ, Jana, Lucie OBROVSKÁ a Zuzana ONDRŮJOVÁ. Poziční dokument k nerovnému odměňování žen a mužů v České republice. Brno, 2016 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://www.gendernora.cz/download/62.pdf
- VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Vládní strategie pro rovnost žen a mužů [online]. Vláda České republiky, 2015 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://www.vlada.cz//cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/vladni-strategie-pro-rovnost-zen-a-muzu-126186/