Výzkum týkající se alkoholu v české společnosti se zabýval třemi hlavními tematickými bloky:

1. rozšířenost mýtů a informací o alkoholu,
2. zkušenosti s omezováním konzumace alkoholu a abstinencí a
3. situace, v nichž lidé konzumují alkohol, a s nimi spojené motivace.

Každý tematický blok je zpracován samostatně.

Výzkum byl pod vedením Jiřího Vinopala proveden studenty a studentkami Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v průběhu roku 2025. Realizace probíhala v rámci výuky předmětu Výzkumný projekt: Alkohol v české společnosti a finančně byla podpořena výzkumným programem SVV UK Adaptace aktérů a institucí na současný vývoj společností.

Mýty a představy o konzumaci alkoholu

Vybraná zjištění:

• Celkově je víra v mýty rozložena napříč společností, rozdíly mezi skupinami jsou menší, než by se čekalo.
• Víra v prospěšnost alkoholu je častější mezi lidmi vyššího věku, než mezi mladšími.
• Nejlépe informovaní jsou umírnění konzumenti.
• Třetina rodičů dětí do 5 let si myslí, že malé množství alkoholu v těhotenství není nebezpečné.
• Šest z deseti konzumentů věří, že „sklenička po jídle pomáhá na trávení“.
• Téměř dvě pětiny konzumentů souhlasí s tím, že Češi „umí vypít hodně a zvládají to“.
• Při představě „zdravé míry“ lidé mluví o konkrétní dávce (často víno), při představě „škodlivé míry“ spíše o častém pití.

Další otázky, na které výzkum odpovídá:

• Kterým mýtům o alkoholu Češi věří nejčastěji?
• Jak rozšířená je víra, že „malé množství alkoholu prospívá zdraví“?
• Kdo je nejvíce náchylný věřit nepravdivým informacím o alkoholu?
• Souvisí víra v mýty s tím, kolik lidé pijí?
• Jak Češi vnímají „zdravou“ a „škodlivou“ míru pití?
• Připouštějí si lidé riziko vlastní závislosti?
• Jsou abstinenti vnímáni jako „divní“?

Komentář:

Přibližně polovina Čechů a Češek věří, že pití malého množství alkoholu je zdraví prospěšné. Toto množství většinou umí i konkrétněji určit, nejčastěji jako několik skleniček vína nebo piva. Naproti tomu pojem „škodlivé pití“ lidé častěji vymezují pomocí frekvence a pravidelnosti. Za škodlivý považují návyk, ne konkrétní alkohol nebo jeho množství.

Lidé v Česku také věří, že alkohol zvyšuje tělesnou teplotu nebo pomáhá předcházet srdečním onemocněním. Intuitivně bychom mohli usoudit, že takovým mýtům nejméně důvěřují lidé s nejmenší spotřebou, ovšem není tomu nutně tak. Výzkum ukázal, že nejvíce odolní vůči nepravdám o alkoholu jsou lidé, kteří ho pijí pravidelně v menší míře jedné až dvou sklenic za týden. A vyplývá z něj také, že mnohým nepravdám o alkoholu věří i lidé různých sociodemografických charakteristik v podobné míře.

📥Výzkumná zpráva „Mýty o konzumaci alkoholu“

Kontaktní osoba pro média: Matej Illáš, matej.illas@gmail.com, +421 904 170 680

———

Omezování konzumace alkoholu v české společnosti

Vybraná zjištění:

• Tři čtvrtiny Čechů už někdy zkoušely omezit pit, zhruba třetina abstinuje alespoň jednou ročně.
• Nejčastějšími způsoby omezování je pít jen při vybraných příležitostech a vyhýbat se tvrdému alkoholu.
• Hlavní motivace je zdraví, sociální tlak hraje jen okrajovou roli.
• Češi jsou při abstinenci poměrně úspěšní, jen 6 % nedodrželo plánovanou délku.
• Nejúčinnější strategií se ukazuje nahradit alkohol nealkoholickým nápojem a změnit způsob trávení volného času.
• Největší překážkou je chuť na alkohol a společenské situace.
• Krátkodobá abstinence má efekt, u silnějších pijáků je však spíše dočasný.
• Sedm z deseti Čechů si myslí, že své pití zvládá regulovat, čtvrtina ale o omezování vůbec nepřemýšlí.
• Alkohol zůstává silně normalizovaný, ale postupně roste zájem o vědomé omezování a „suché měsíce“.

Další otázky, na které výzkum odpovídá:

• Kolik Čechů se snaží omezovat pití alkoholu, a jakými způsoby?
• Jak rozšířená je krátkodobá abstinence (např. „suchý měsíc“)?
• Kdo krátkodobě abstinuje nejčastěji – ženy, muži, mladí, starší?
• Pomáhá měsíční abstinence skutečně snížit dlouhodobou spotřebu alkoholu?
• Jak úspěšní jsou Češi při dodržování předsevzetí nepít?
• Jaké jsou hlavní motivace k abstinenci – zdraví, finance, tlak okolí?
• Jaké překážky lidé během abstinence zažívají?
• Jaké strategie při abstinenci fungují nejlépe?

Komentář:

Přestože je konzumace alkoholu v Česku silně normalizovaná a kulturně zakotvená, významná část populace se alespoň někdy snaží své pití regulovat nebo krátkodobě abstinovat. Až tři čtvrtiny českých konzumentů alkoholu se v minulosti již pokusily svou konzumaci nějakým způsobem omezovat, a to nejčastěji způsoby jako je pití pouze při určitých příležitostech, vyhýbání se některým druhům alkoholu (zejména tomu tvrdému) a stanovení si maximálního množství alkoholu, které můžeme vypít při jedné příležitosti. Nezanedbatelný podíl populace však omezování své konzumace vůbec neřeší a neplánuje svou spotřebu do budoucna významně snižovat. Tuto skupinu tvoří jednak lidé, kteří konzumují alkohol jen výjimečně a jeho spotřebu tak nepotřebují snižovat, ale také lidé s vyšší spotřebou, a to často až rizikovou.

S krátkodobou abstinenci, jako jednou z metod omezování konzumace alkoholu, má zkušenost více než polovina Češek a Čechů, kteří konzumují alkohol, přičemž zhruba třetina krátkodobě abstinuje pravidelně (alespoň jednou ročně). A podle svých slov jsou v krátkodobé abstinenci poměrně úspěšní – pouze malá část nezvládne abstinovat po celou dobu, kterou si předem stanovili. Důvody pro rozhodnutí abstinovat jsou přitom založené převážně na vnitřní motivaci, soustředěné na zdraví, osobní výzvu nebo sebereflexi vlastní konzumace.

Zkušenosti s omezováním i krátkodobou abstinencí spolu s celkově pozitivním subjektivním hodnocením těchto snah o omezení své konzumace naznačují, že Češi a Češky dokáží uvědoměle měnit své návyky. Tento pozitivní trend je patrný zejména u mladší generace, která konzumuje alkoholu méně a je otevřenější zkoušet různé strategie omezování včetně krátkodobé abstinence. Tyto poznatky poskytují zásadní podklad pro preventivní a osvětové programy. Ty by se měly namísto vnějšího tlaku soustředit na podporu vnitřního rozhodnutí jednotlivce a kombinovat informování o zdravotních rizicích s praktickými doporučeními pro změnu každodenních návyků.

📥Výzkumná zpráva „Omezování konzumace alkoholu v české společnosti“

Kontaktní osoba pro média: Martin Šíma, martinsima2001@seznam.cz, +420 737 304 034

———

Vzorce konzumování alkoholu v České republice

Výzkum se zaměřil na dominantní situaci konzumace alkoholu, tedy na to kde, s kým a při jaké příležitosti lidé pijí nejvíce, dále na motivace k pití v této konkrétní situaci a na souvislosti se sociodemografickými a socioekonomickými faktory. Výsledky potvrzují, že pro účinnou prevenci je nutné rozumět nejen tomu, kolik lidé pijí, ale především proč a v jakém sociálním kontextu se tak děje.

Když obyvatelé Česka popíší dominantní situaci, v níž konzumují alkohol (tj. situaci, v níž z dlouhodobého hlediska vypijí alkoholu dohromady nejvíce), objevíme po určitém zjednodušení pět různých vzorců pití, které nějakým způsobem kombinují množství alkoholu a sociální kontext:

• Mírné pití doma ve dvojici představuje vzorec umírněného pití v domácím prostředí, nejčastěji s partnerem či partnerkou. Odpovídá sociálně i ekonomicky průměrné části populace a má stabilní, intimní charakter.
• Rizikové a neukotvené pití je vzorec s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu, probíhající v různých typech prostředí i situací, včetně pití o samotě. Tento vzorec je dominantním častěji u mužů, z hlediska sociálně-ekonomického postavení je však jeho „preference“ velmi různorodá.
• Stabilní veřejné pití s nižší spotřebou se typicky odehrává v hospodách a restauracích a vyznačuje se nejnižší spotřebou alkoholu. Častěji jej praktikují starší respondenti a má tradiční, stabilizovaný charakter.
• Skupinové veřejné pití s vyšší spotřebou je vzorec, který zahrnuje pití s přáteli v restauracích a vykazuje nadprůměrnou spotřebu. Je typičtějším pro muže a pro ekonomicky zajištěnější a vzdělanější část populace.
• Skupinové soukromé pití u známých probíhá ve skupině v soukromí u někoho jiného. Typičtější je pro ženy a osoby z nižších příjmových a vzdělanostních kategorií.

Důležitým zjištěním je, že vzorce konzumace nejsou náhodné, nýbrž sociálně strukturované. Například že muži jsou výrazně častěji zastoupeni u rizikových a veřejných skupinových vzorcích, ženy u vzorců soukromého skupinového pití. Nejvyšší příjmové skupiny směřují častěji do veřejného skupinového pití, zatímco nejnižší příjmové skupiny do soukromého skupinového pití.

K pití alkoholu v dominantním typu situace byly identifikovány tři hlavní druhy motivace. Motivy, proč v nich lidé alkohol pijí, se přitom kombinují, nejde o izolované důvody.

• Sociálně-hédonistická motivace vychází z touhy po zábavě, radosti, lepší náladě a příjemnější sociální interakci. Je nejčastější ze všech identifikovaných motivací, výraznější u mladších věkových skupin a silně spojená s veřejnými místy a běžnými, každodenními situacemi.
• Konformní motivace je založena na snaze zapadnout do skupiny a vyhnout se sociálnímu tlaku. Je výraznější ve větších skupinách, a naopak nejslabší při pití o samotě nebo v domácím prostředí.
• Úniková motivace představuje pití jako způsob zvládání stresu, úzkosti či psychické nepohody. Silně souvisí s horší subjektivní psychickou pohodou, nejčastěji se objevuje při pití o samotě a s rostoucím věkem postupně oslabuje.

Výzkum potvrdil, že sociální kontext souvisí s motivací ke konzumaci alkoholu:

• Místo, kde ke konzumaci dochází, významně souvisí s motivací k pití. Veřejná místa, jako jsou kluby či restaurace, jsou spojena se silnější sociálně-hédonistickou motivací. Pití mimo vlastní domov je častěji provázeno konformní motivací, tedy snahou zapadnout do skupiny. Úniková motivace naopak není výrazně vázána na konkrétní prostředí.
• Velikost a složení skupiny hrají důležitou roli. Čím větší skupina, tím silnější je konformní motivace. Nejvyšší úniková motivace se objevuje při pití o samotě. Sociálně-hédonistická motivace má tendenci růst s větší rozmanitostí skupiny.
• Charakter situace rovněž ovlivňuje motivační profil. Pokud je pití vnímáno jako běžná součást života, jsou silnější sociálně-hédonistické i únikové motivy. Konformní motivace se však mezi běžnými a výjimečnými situacemi výrazně neliší.

Kontaktní osoba pro média: Marie Podařilová, marie.podaril@seznam.cz, +420 777 020 129

———

Informace o výzkumu

Sběr dat probíhal od 24. dubna do 2. května a zajistila ho výzkumná společnost NMS Market Research on-line dotazováním respondentů ve věku 18 a více let. Výběr respondentů byl proveden náhodným způsobem z Českého národního panelu s kontrolou rozložení znaků pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a kraj (na základě údajů ČSÚ) a filtrem pouze pro osoby, které v posledních 18 měsících někdy konzumovaly alkohol. Právě pro tuto skupinu, která představuje 84 % obyvatel ve věku od 18 let, je výběrový soubor reprezentativní, a na ni se vztahují prezentované výsledky. Výzkumu se zúčastnilo 1022 respondentů a respondentek.

Kontaktní osoba: Jiří Vinopal