Zimní sociologická semestrálka: měření a sběr dat

Srdečně zveme na další katederní sociologickou Semestrálku představující aktuální výzkum členů a absolventů katedry. Tentokrát představí dvě absolventky doktorského studia své čerstvě obhájené disertační práce.

10. ledna 2023 v 17:00

nám. Jana Palacha 2 (hl. budova FF UK), č. 104

Ekvivalence měření osobní pohody v Evropském sociálním výzkumu (ESS)

Radka Hanzlová

Práce se zaměřuje na testování ekvivalence osobní pohody jakožto důležitého celospolečenského tématu ve velkých mezinárodních komparativních výzkumech, ale i v čase na národních datech z České republiky. Pro možnost spolehlivého srovnání výsledků jakéhokoliv výzkumu musí výzkum splňovat určitá kvalitativní kritéria, konkrétně reliabilitu, validitu a v případě mezinárodních výzkumů zejména srovnatelnost (ekvivalenci), která zároveň bývá nejvíce opomíjena. Srovnatelnost bývá nejčastěji ohrožena v případě postojových otázek a škál, a proto se tato práce zabývá jedním takovým konceptem – osobní pohodou. Konkrétně se zaměřuje na testování vícedimenzionálního modelu osobní pohody z 6. vlny Evropského sociálního výzkumu (ESS), respektive z něho v procesu modifikace vytvořeného souhrnného modelu životní pohody (SMŽP), neboť dle analýzy není model ESS vhodný. Ekvivalence SMŽP složeného z 22 položek vytvářejících pět dimenzí mezi zeměmi i v čase je testována pomocí dvou metod: tradiční víceskupinové konfirmační faktorové analýzy (MGCFA) jako zástupce testování přesné ekvivalence měření (EMI) a novější metody alignment testující přibližnou ekvivalenci měření (AMI). Výsledky analýzy ukazují na obtížnost dosažení plné skalární ekvivalence nezbytné pro spolehlivé porovnání průměrů mezi skupinami. Metoda alignment testující přibližnou ekvivalenci měření však potvrzuje, že její dosažení umožňuje porovnávat průměry mezi všemi skupinami, nicméně důvěryhodnost výsledků souvisí s velikostí výzkumného vzorku. Součástí analýzy je i otestování psychometrických vlastností jednotlivých dimenzí SMŽP prostřednictvím teorie odpovědi na položku (IRT) s cílem poukázat na využitelnost této metody v sociologických analýzách. Každý měřicí nástroj je nezbytné otestovat z hlediska jeho psychometrických vlastností a pro srovnání jeho výsledků mezi skupinami ověřit jeho srovnatelnost.

Využití smíšeného módu sběru dat k řešení „nonresponse bias“ ve výběrových šetřeních

Michaela Kudrnáčová Röschová

Cílem disertace je přispět k diskusi o strategiích k řešení problému nonresponse bias ve výběrových pravděpodobnostních šetřeních formou osobního rozhovoru. Výběrová šetření zaznamenávají v posledních desetiletích klesající návratnost, a to navzdory tomu, že k získání spolupráce vybraných jednotlivců či domácností je vynakládáno zvyšující se úsilí. Pro řadu dlouhodobých šetření bylo doloženo, že se zvýšil počet prováděných pokusů o kontakt, zintenzivnila konverze odmítnutí či se rozšířilo poskytování pobídek respondentům. Realizace výběrových šetření je tak stále náročnější a nákladnější. Snížená návratnost s sebou přináší riziko tzv. nonresponse bias – systematické chyby výběru v důsledku nevyšetření části výběrových jednotek. Ačkoli je snížení nonresponse bias konečným cílem, který stojí za snahou zvyšovat návratnost, maximalizace návratnosti je stále základním řídicím principem sběru dat. Řada empirických studií však doložila, že navyšování návratnosti vede k poměrně nízké redukci nonresponse bias.

Disertace proto mapuje bariéry rozsáhlejšího využití přímých strategií k omezení nonresponse bias a formuluje kritéria, která by měla splňovat strategie dostupnější pro širší spektrum realizátorů v podmínkách zvyšující se náročnosti výběrových šetření. Tato práce argumentuje, že smíšený mód sběru dat je vhodným kandidátem pro takové řešení. Empirická část vyhodnocuje, zda využití CAWI konverze v pravděpodobnostním šetření formou osobního rozhovoru může sloužit jako strategie k omezení nonresponse bias. Analýza ukazuje, že CAWI konverze využitá v první vlně Českého panelového šetření domácností (2015) zvýšila návratnost o přibližně pět procentních bodů. Vedla ale především k vyrovnanějším pravděpodobnostem účasti napříč řadou geografických a teritoriálních charakteristik, tedy ke snížení nonresponse bias. CAWI konverze měla poměrně nízký dopad na individuální sociodemografickou strukturu vzorku. Nejviditelněji, avšak stále ve velmi omezené míře, zvýšila zastoupení osob s vyšším vzděláním. Tato skutečnost má dopady pro „push-to-web“ šetření, která v posledních letech přitahují stále více pozornosti.

 

Úvod > Aktuálně > Zimní sociologická semestrálka: měření a sběr dat