Zveme vás na ONLINE setkání k aktualitkám z výzkumu a projektů členů katedry, doktorandů i studentů katedry.
9. 12. 2021 v 17:00 na ZOOM
LINK: https://cesnet.zoom.us/j/97251271385
Na setkání budou prezentovány tři „aktualitky“:
Jaromír Mazák: Víceúrovňová regrese s poststratifikací: odhady populačních znaků z nereprezentativních dat
Standardní sociologický výzkum trpí dlouhodobě se snižující ochotou oslovených lidí se do něj zapojit. Výzkumníci proto hledají alternativy, které by ho mohly doplnit, případně nahradit v některých konkrétních situacích. Jednou z těchto alternativ je víceúrovňová regrese s poststratifikací, kterou už úspěšně použili výzkumníci k predikci voleb v USA i Velké Británii. S kolegy Alešem Vomáčkou a Matoušem Pilnáčkem jsme se rozhodli tuto metodu vyzkoušet také v kontextu český voleb do PS PČR v roce 2021. První výsledky sice nebyly ideální, nicméně rád bych během příspěvku představil myšlenku za touto metodou a naše další plány. Příspěvek bude koncipován především tak, aby podnítil metodologickou imaginaci.
Ondřej Novotný a kol.: Vztah mezi fragmentací mediálních publik a postojovou polarizací
Práce se zaměřuje na to, zda a jak jsou česká mediální publika fragmentovaná, a jak souvisí fragmentace českých mediálních publik s postojovou polarizací podle třídních/socioekonomických charakteristik. Analýza se snaží zjistit, jaké existují v ČR typy (klastry) masmediálních publik podle kombinace sledovaných typů médií a jak příslušnost k typům mediálních publik souvisí s krajními postoji k určitým štěpícím společesnskopolitickým tématům při kontrole socioekonomických rozdílů. Projekt vznikl v rámci kurzu Výzkumný projekt vedený dr. Lupačem.
Radka Hanzlová: Testování ekvivalence osobní pohody
Ve svém příspěvku bych Vám ráda představila výsledky analýz, které realizuji v rámci své disertační práce zaměřené na testování ekvivalence osobní pohody. Konkrétně testuji vícedimenzionální model osobní pohody, který byl uveden v 6. vlně ESS. Na základě výsledků základních analýz jsem dospěla k závěru, že tento model není navržený správně, neodpovídá datům, a aby bylo možné ho použít pro srovnání míry osobní pohody mezi zeměmi, je nutné ho modifikovat. Proces modifikace byl realizován v několika fázích na základě výsledků EFA. Výsledkem procesu modifikace je finální model, tzv. souhrnný model životní pohody, který čítá 22 položek rozdělených do pěti dimenzí a na kterém budou realizovány další analýzy zaměřené na testování jeho srovnatelnosti mezi zeměmi. Pro testování ekvivalence budou použity různé metody, konkrétně tradiční MG-CFA, Alignment optimizace a IRT, jejichž použití je vhodné pro daný typ proměnných, proto cílem není práce porovnat výsledky mezi sebou a rozhodnout, která metoda je nejlepší, ale zejména poukázat na možnosti, jakými lze ekvivalenci testovat a nastínit výhody a nevýhody daných metod.