Během podzimních měsíců proběhl také rozhovor s doc. Lukášem Linkem, který na katedře vyučuje kurzy z oblasti politické sociologie.

Jaké cíle zdůrazňují politické strany v rámci soutěže? A čeho mohou využít studenti/studentky se zájmem volební chování, kampaně a média?

 

Na jakém projektu teď pracujete?

S kolegy v Sociologickém ústavu AV ČR řešíme projekt k volbám do Poslanecké sněmovny 2021. Projekt má řadu vrstev, nicméně jej propojují otázky na význam politických lídrů, témat a médií. Rozhodli jsme se využít teorii vytěžitelnosti témat, kterou do výzkumu volební soutěže přinesli Lorenzo de Sio a Till Weber. Základním argumentem je, že strany v soutěži zdůrazňují pouze takové politické cíle, u nichž mají největší vytěžitelnost z hlediska zisku volební podpory. Proto zjišťujeme nejen podporu jednotlivých politických cílů mezi voliči jednotlivých stran a v celém elektorátu. Zároveň také sledujeme politickou komunikaci stran skrze Twitter a Facebook, kde mají možnost samy určovat tematickou agendu.

V projektu se také zaměřujeme na personalizaci volebního chování. Tím je myšlená rostoucí role stranických lídrů a kandidátů ve volebním chování. Záměrně říkám i kandidátů. Volební systémy napříč Evropou jsou v čím dál větší míře personalizovány a voličům je tak dávána větší možnost při ovlivňování toho, který konkrétní kandidát získá mandát. V Česku tomu říkáme preferenční hlasování. Zpětně se ukazuje velmi prozíravé, že jsme projekt připravovali s tím, že preferenční hlasování bude jednou z jeho důležitých složek.

 

Jaké metody jste pro téma zvolil/zvolili?

Na jedné straně v projektu využíváme klasické povolební dotazníkové šetření a to v podobě, ve které jej v Česku opakujeme již od roku 2006. Tato data poskytují oporu pro analýzy dlouhodobých trendů a změn ve volebním chování. Čím dál tím větší komunita výzkumníků tato data používá. Zároveň jsou součástí mezinárodních projektu Comparative Study of Electoral Systems, který harmonizuje podobně designované povolební dotazníková šetření přibližně z 50 demokratických zemí. Na druhé straně tento projekt zahrnuje i panelové šetření respondentů, u nichž zároveň dochází k pasivnímu měření jejich mediální spotřeby. U respondentů tak kromě odpovědí na otázku budeme například vědět, zda sledovali televizní předvolební debaty, zda sledují zprávy na TV Nova nebo ČT nebo že čtou novinky.cz či respekt.cz. Tyto informace pro nás sbírá agentura Median.

 

Projevily se některé konkrétní jevy, které zkoumáte, v nedávných volbách?

Po pravdě řečeno, zatím jsme se ještě vůbec nedostali k analýze dat. Dělali jsme dílčí analýzy předvolebních vln panelového šetření, ale zaměřovali jsme se spíše na otázky délky trvání odpovědí, analýzu chybějících hodnot či reprezentativitu dat. Také jsme každou vlnu pilotovali. Dokonce jsme přes léto ještě dělali jeden menší dotazník, v němž jsme zjišťovali, jak nejlépe formulovat otázky na charakteristiky politických lídrů. Žádné substanciální otázky. Spíše věci, které jsme potřebovali pro design výzkumu. Takže na otázku odpovím spíše na základě pozorování.

V prvé řadě se potvrdila již delší dobu pozorovaná skutečnost, že skoro čtvrtina voličů se rozhoduje na poslední chvíli, tedy v posledním týdnu. A podstatná část těchto voličů se rozhoduje dokonce až v den voleb. Soutěž byla dosti personalizovaná a tím nemyslím pouze komunikaci lídrů, ale i roli preferenčního hlasování v hlasování voličů obou opozičních volebních koalic. Pro mě překvapivě měly předvolební debaty vysokou sledovanost a jsem zvědavý, zda a jako mohly sehrát roli v rozhodování voličů.

 

+ Rád bych tímto oslovil případné zájemce z řad studentů a studentek: Zajímáš se o volební chování, kampaně, média a obecně témata výše nastíněná? Chceš využít data, která k volbám 2021 vytváříme, pro bakalářskou, diplomovou či dizertační práci? Určitě se mi ozvi a domluvíme se.