Ano. V letošním žebříčku vysokoškolských sociologických pracovišť, který publikovaly Hospodářské noviny, naše katedra chybí. Došlo k tomu omylem? Nikoli. Není to omyl a není to ani jedna z mnoha nedokonalostí a chyb tohoto žebříčku. Naše pracoviště se rozhodlo letošního průzkumu HN neúčastnit předem a zcela záměrně. Má k tomu dlouhodobě pádné důvody a to i přes dosavadní dobré „úspěchy“ v žebříčku. Jak ukázalo zveřejnění letošních výpočtů HN, bylo to velmi dobré rozhodnutí. V následujícím článku poskytuji vyjádření k letošní neúčasti našeho pracoviště a uvádím také několik vybraných důvodů, pro které žebříček HN nepovažuji za vhodný nástroj pro srovnávání kvality sociologických pracovišť.
Jiří Vinopal
vedoucí Katedry sociologie FF UK
Celý článek:
Hospodářské noviny zveřejnily žebříček vysokoškolských sociologických pracovišť v ČR za rok 2015. Čtenář se ale z článku nedozví, že jedno pracoviště v žebříčku chybí – Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. FF UK se totiž rozhodla, že se letos netransparentního průzkumu pro žebříček Hospodářských novin nezúčastní. A přestože bylo toto rozhodnutí učiněno na úrovni fakultní, Katedra sociologie za ním stojí. Důvody pro neúčast jsou totiž dlouhodobě velmi silné. V tomto článku poskytuji vyjádření k letošní neúčasti našeho pracoviště a uvádím několik vybraných důvodů, pro které žebříček HN nepovažuji za vhodný nástroj pro srovnávání kvality sociologických pracovišť.
Na úvod je dobré říci, jak tento žebříček vzniká. Samozřejmě nevidíme do detailů výpočtu, ale základní principy jsou zřejmé z průběhu průzkumu. Vždy před koncem roku dostane fakulta emailem žádost o vyplnění údajů do dotazníku, který obsahuje přibližně 20 otázek formulovaných podobně jako ta v následujícím příkladu:
„Kolik akademických a vědeckých pracovníků (akademičtí a vědečtí pracovníci dohromady, přepočteno na celé úvazky) v uplynulém akademickém roce, tj. od 1.9.2014 do 31.8.2015 absolvovalo alespoň pětidenní souvislý pobyt na zahraniční vysoké škole nebo výzkumném pracovišti nebo konferenci v zahraničí. Opět je tím myšlena i pracovní stáž a celkově zahraniční mobilita. Uveďte údaj pouze za studijní programy, kvůli kterým jsme vás oslovili.“
Katedra a příslušná oddělení fakulty následně v mnoha jednotlivých agendách dohledají příslušné údaje a do dotazníku zapíší určité výsledné číslo. Vyplněný dotazník se emailem odešle do HN, kde proběhne jeho zpracování, to již však zcela bez kontroly jednotlivých pracovišť. Pouze proto předpokládám, že číselné údaje se nějakým způsobem přepočtou (zřejmě například vzhledem k velikosti pracovišť), otázky se nějakým způsobem seskupí do oblastí, v nich se jednotlivá čísla nějak posčítají do souhrnných indexů a ze získaných hodnot se sestaví pořadí. Ale kdo ví…
Naopak mnozí tuší, že příprava otázek do dotazníků a výpočty získaných výsledků jsou takřka „denním chlebem“ mnohých sociologů. Sociologové proto – zejména z vlastních trpkých zkušeností – vědí, že v obojím je velmi snadné dopustit se chyb a omylů. A že pokud mají být výsledky alespoň věrohodné, což ještě neznamená dokonale přesné, musí být celý průzkum naprosto transparentní. Průzkum HN v ani jednom bodu nedosahuje takové úrovně, abychom jej za transparentní mohli považovat.
- přesnost: každoročně na poslední chvíli zasílaný dotazník obsahuje otázky na údaje, jejichž dohledání v naprosto přesné podobě představuje administrativní zátěž nezvládnutelnou v termínu, v jakém je vyplnění dotazníku požadováno. Nejen to, některé otázky jsou zadány tak nejasně, že je nemožné spolehlivou odpověď vůbec poskytnout. Příklad uvedený výše mluví sám za sebe: počítá se do souvislého pětidenního pobytu i čas strávený na cestě? Počítá se víkend? Byl-li na cestě pracovník s polovičním úvazkem, počítá se to jako celá cesta? Nebo jen jako polovina? A pokud je to externista, který ale v daném studijním programu vyučuje důležitý kurs, počítá se jeho cesta? Co přesně je výzkumné pracoviště? Je to i automobilka, která si mimo jiné provádí výzkum zákazníků? A takto bychom mohli pokračovat dále s mnoha dalšími nejasnostmi, které si, každá po svém, vyřeší při vyplňování ta která katedra… (Bez nadsázky, pro seriózního výzkumníka je taková situace noční můrou…)
Jeden z nejvážnějších problémů dotazníku je ovšem to, že otázky nedostatečně jasně rozlišují mezi studijním programem (tj. Sociologie) a jednotlivými obory, které se pod ním vyučují (u nás např. Sociologie a Sociologicko-ekonomická studia). Už vůbec není jasné, kam zařadit mezifakultní obor, jako je Demografie se sociologií, který se u nás vyučuje ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou a administrativně je veden pod ní. Jakmile se požadované údaje (např. počty vyučujících, úvazky, zahraniční výjezdy atp.) přepočítávají na počet studentů, je skutečně velký rozdíl, zda v příslušné otázce dotazníku vyplníme 41 studentů oboru Sociologie, 74 studentů programu Sociologie, anebo 112 bakalářských studentů sociologie na celé katedře. Je přitom jasné, že některé počty jsou v tak netransparentním průzkumu výhodnější než jiné…
- věrohodnost: Aby bylo naprosto jasné, jak souhrnný údaj vzniká, je třeba zveřejnit přesné znění otázek a především postup výpočtu. Naprosto zásadní navíc při změně metodiky výpočtu jakéhokoli dlouhodobého údaje, ke které letos v HN došlo, je informovat o povaze této změny a jejím dopadu na výsledky (běžně se v přechodných obdobích například prezentují oba výsledky – podle staré a podle nové metody výpočtu). Opět jeden příklad problémovosti žebříčku HN za všechny: oblast vědecký výkon je zjevně bodována jednoduchým seřazením kateder. To znamená, že katedra s nejvyšším počtem RIV bodů např. 380 (ty dostávají jednotlivá pracoviště za vědecké publikace podle vládní metodiky), dostává od redaktorů HN 10 bodů, katedra s nižším počtem 320 RIV bodů dostane do žebříčku 8 bodů, katedra s 315 RIV body dostane 6 bodů a katedra s 310 RIV body pouze 4 body. Je zjevné, že rozdíly v RIV bodech jsou přitom mezi 2. až 4. místem prakticky zanedbatelné, nicméně v celkovém součtu bodů v žebříčku HN to znamená rozdíly v rozmezí čtyř bodů. A v něm se například letos nachází tři pracoviště. Jinými slovy, o jeden vědecký článek víc nebo míň může změnit pořadí pracovišť zásadním způsobem. Právě s měřením vědeckého výkonu je přitom spojeno problémů mnohem více, a to už na celostátní úrovni, tedy při přidělování bodů RIV. Systému se často přezdívá „kafemlejnek“ a výsledné hodnocení vcelku trefné přezdívce odpovídá. Druhou věcí je, že do dotazníku HN se vyplňují údaje o RIV bodech nikoli za katedru, nýbrž za celou fakultu; HN přitom neinformuje o způsobu přepočtu bodů na katedry (pokud k tomu dochází) a navíc tím vlastně zcela mylně předpokládá, že každá katedra sociologie má stejný vědecký výkon, jako ostatní katedry na celé fakultě (tj. na FF UK jako cca 45 dalších kateder).
Z článku, který letos Hospodářské noviny zveřejnily, se čtenář nedozví takřka nic ani o metodice pro letošní rok, natož o změnách metodiky v minulosti. Pochybnosti o kvalitě samotných výsledků podtrhují ostatně i problémy s odvedením novinářského řemesla. Přestože hodnocení probíhá, jak je zřejmé z bodovací tabulky, podle různých kritérií včetně např. kritéria „mezinárodního zapojení školy“ či „vědy“, článek začíná větou „Sociologie se nejlépe vyučuje na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.“ Kvalita výuky a vědy spolu ale nemusí nutně tak dokonale souviset. Další nedostatky článku, jako je špatný součet bodů pro FF UPOL nebo nepochopitelné explicitní řazení FSV UK a FF UHK jako třetí a čtvrté, přestože mají stejný součet bodů, se snad brzy dočkají opravy. Koneckonců, ve světle těchto záležitostí by možná stálo za úvahu sestavit podobný žebříček pro hodnocení kvality mediálních titulů v České republice.
Je jasné, že pro některé zájemce o studium může být žebříček publikovaný v mediích obzvláště pohodlným vodítkem při výběru školy. Je ovšem třeba zvážit, zda právě snadná dostupnost nějakých informací je v tomto případě tím hlavním. Maturanti činí při plánování své další studijní dráhy velmi důležité rozhodnutí, které si dozajista zaslouží více než spoléhat na podobné diskutabilní žebříčky. Zájemce o studium sociologie bychom proto rádi vyzvali, aby si relevantní informace pro svá důležitá životní rozhodnutí vyhledávali přímo na jednotlivých katedrách, například v rámci dnů otevřených dveří nebo na jejich internetových stránkách.
http://nasociologii.ff.cuni.cz