Dotazování absolventů FF UK

S novým akademickým rokem oslovila Filozofická fakulta své absolventy a pozvala je do klubu alumni. Součástí navázání komunikace a případné spolupráce s absolventy je v dlouhodobém výhledu i pravidelné dotazování čerstvých absolventů i absolventů po několika letech. V listopadu jsme proto provedli první průřezové dotazování mezi všemi absolventy.

Kompletní závěrečnou zprávu, která shrnuje odpovědi 1901 absolventů si můžete přečíst zde.

 

Metodika

  • Dotazováni byli absolventi a absolventky bakalářských, (navazujících) magisterských a doktorských programů studia fakulty pomocí online dotazníku rozesílaného na e-mailové adresy absolventů vedené ve Studijním informačním systému.
  • Analyzovaný vzorek není reprezentativní za všechny absolventy fakulty a vypovídá jen o skupině absolventů, která se šetření účastnila. Data tak poskytují pouze rámcovou představu o absolventech fakulty.
  • Skupinu absolventů, kteří vyplnili dotazník, musíme považovat za specifickou skupinu s potenciálně vyšším zájmem dění na fakultě – nejen, že byli ochotní odpovídat, ale rovněž je bylo možné jedním z existujících komunikačních kanálů k účasti v průzkumu vůbec pozvat.
  • Vzhledem k počtu absolventů v jednotlivých oborech není možné absolventy jednotlivých oborů srovnávat z hlediska jejich charakteristik či v jejich odpovědích na další otázky dotazníku.
  • Celkem je analyzováno 1901 dotazníků.

 Dotazovaní absolventi

  • Ve sledovaném vzorku převažují ženy (73 %; n=1392), přičemž všemi absolventy vedenými v informačním systému fakulty je 71 % absolventek žen.
  • Věk respondentů se pohybuje v rozmezí od 22 do 95 let, přičemž většině respondentů je mezi 24 a 35 lety.
  • 65 % respondentů žije v současné době v Praze a 13 % ve Středočeském kraji.
  • 8 % (143) respondentů v současnosti žije v zahraničí.
  • Většina dotazovaných absolventů ukončila studium v posledních pěti letech.

 Rozhodnutí studovat na FF

  • Mezi nejčastější důvody při rozhodování o studiu na FF patří zájem o studium konkrétního oboru a vše, co k němu náleží, prestiž fakulty a lokalita.
  • Častým důvodem volby studia je jedinečnost konkrétních oborů a fakt, že se nikde jinde na českých vysokých školách nevyučují.
  • Řada absolventů a absolventek při výběru vysoké školy dala na doporučení, reference či zkušenosti svých přátel či rodinných příslušníků, ale i středoškolských pedagogů.
  • Většina respondentů by se pravděpodobně vydala studovat na FF znovu (dohromady 72 %, z toho 42 % určitě ano), 18 % si není jistých.

 Vnímání studia a fakulty

  • Za náročné považovalo studium na FF 44 % dotazovaných absolventů (z toho 13 % za velmi náročné). Naopak za nenáročné by studium označilo 11 % respondentů. Tento výsledek není zcela srovnatelný s podobně položenými otázkami na jiných vysokých školách – vypovídá čistě jen o pocitech a subjektivním vnímání této skupiny absolventů.
  • Dotazovaní absolventi a absolventky vnímají fakultu především jako akademickou a teoreticky zaměřenou instituci. Ač ji hodnotí jako tradiční a v souvislosti s tím i zastaralou či ustrnulou instituci, z většiny se přiklání k tomu, že je otevřená a do jisté míry i aktivní.
  • Celkově se nám tak naskýtá obraz tradiční akademické instituce, která se i přes vnímání její otevřenosti, sympatičnosti a jednoznačného přínosu potýká s image určité ustrnulosti a zastaralosti.

 Hodnocení odborné a profesní přípravy

  • Většina dotazovaných (83-92 %) shledávala, že je studium na fakultě přinejmenším dostatečně vybavilo odbornými teoretickými znalostmi z oboru i všeobecnými znalostmi, naučilo práci s informacemi a rozvinulo schopnost argumentace a kritického myšlení.
  • Tři čtvrtiny respondentů (79 %) takto hodnotily i rozvoj komunikačních dovedností a schopnosti řešit problémy a úkoly.
  • Naopak třetina (29-35 %) dotázaných shledávala, že je fakulta přinejmenším nedostatečně připravila na profesní kariéru v rozvoji organizačních schopností a schopnosti týmové práce.
  • Za své silné stránky při hledání zaměstnání považují absolventi, kteří si po absolutoriu hledali zaměstnání, především získanou odbornost, jazyky, schopnost přemýšlet nad problémy v souvislostech (42 %) či kritické myšlení a verbální vyjadřování (35 %). Čtvrtina považovala za svou silnou stránku organizační schopnosti. Pouze šestina (15 %) uvedla odbornou praxi.
  • Více než polovina (52 %) z těch absolventů, kteří hledali zaměstnání, pociťovala nedostatky v odborné praxi. Podobně 36 % z nich pociťovalo nedostatky i ve znalostech a dovednostech práce s výpočetní technikou.
  • I zde se proto v hodnocení projevuje profil Filozofické fakulty jako akademické instituce kladoucí důraz na odbornost, méně již na praxi a široce prakticky uplatnitelné dovednosti (tj. takové, které nemají přímou vazbu na studovaný či profesní obor).
  • Tři čtvrtiny dotazovaných absolventů a absolventek (75 %) zamýšlely během studia i po jeho ukončení, že po absolutoriu nastoupí na pracovní pozici, na které by uplatnily dovednosti získané při studiu daného oboru na FF UK.
  • Specifické znalosti a dovednosti získané vystudováním oboru na FF využívá pří zaměstnání více než polovina absolventů (55 %).

 Pracovní uplatnění

  • Pouze 1 % dotázaných absolventů, tj. 20 osob, bylo v době dotazování nezaměstnáno.
  • Polovina (54 %) dotazovaných absolventů a absolventek jsou v současnosti zaměstnanci na plný úvazek a je to také v polovině případů (52 %) jejich hlavním zdrojem příjmu a ekonomického postavení.
  • Čtvrtina respondentů (24 %) je činná podnikatelsky či na OSVČ, ale část podnikajících má tuto činnost pouze jako doplňkovou.
  • Pětina absolventů (20 %) dále pokračuje ve studiu, většina ale má podle svých odpovědí zároveň zdroj vlastního finančního příjmu.
  • Mezi absolventy je nejvíce zaměstnanců státní správy či veřejných institucí (54 %), na druhém místě jsou soukromé podniky s 34 % a v neziskovém sektoru pracuje 9 % absolventů.
  • Z komentářů dotazovaných absolventů vyplývá, že mnoho z nich shledává uplatnění v soukromé sféře jako obtížné právě kvůli nedostatku praxe či obecných v praxi aplikovatelných dovedností; na druhé straně se objevila i zmínka, že uplatnění v akademické sféře ztěžuje limitovaný počet nabízených pracovních míst v jednotlivých oborech.
  • Medián čistého měsíčního příjmu absolventů Filozofické fakulty je 24 000 Kč, resp. 156 Kč v přepočtu na hodinu udaného úvazku.
  • Je třeba zohlednit, že zjištěné údaje jsou velmi rámcové – řada absolventů uváděla svůj čistý měsíční příjem pouze přibližně. Podobně výše úvazku je u osob podnikajících či OSVČ přibližná. V potaz můžeme vzít i fakt, že řada absolventů je zaměstnána v akademické sféře, kde je stále obvyklý souběh několika, často velmi rozdílně hodnocených, úvazků.

 Hledání zaměstnání

  • 42 % dotázaných absolventů a absolventek hledalo po ukončení studia práci.
  • 68 % z těch, kteří práci hledali, ji našlo během tří měsíců aktivního hledání
  • 63 % z těch, kteří práci nehledali, pokračovalo po absolutoriu v zaměstnání získaném ještě v průběhu studia (tj. zhruba 36 % všech dotazovaných absolventů). 9 % již vědělo, kam nastoupí, a zaměstnání tedy hledat nemuseli.
  • 86 % dotázaných absolventů a absolventek vykonávalo v roce následujícím po ukončení studia výdělečnou činnost v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. V 52 % případech se jednalo o stejnou výdělečnou činnost, jakou vykonávají v současnosti.
  • Medián čistého měsíčního příjmu na první pracovní pozici či při první výdělečné činnosti činil mezi absolventy zhruba 20 000 Kč měsíčně, resp. 133 Kč v přepočtu na hodinu.

Kompletní závěrečnou zprávu, která shrnuje odpovědi 1901 absolventů si můžete přečíst zde.

 

Úvod > Aktuálně > Dotazování absolventů FF UK