Seminárka: Gender Pay Gap v ČR

Aktuálně

Proč jsou ženy odměňovány méně než muži?

Štěpánka Jónová

1. ročník v oboru Andragogika a personální řízení
v kurzu Základy sociologie (ved. Eva Kyselá)

Tento text je autorským dílem studenta, není odborným výstupem katedry.

– – –

K nerovnému odměňování mužů a žen, známému také pod názvem gender pay gap (GPG), dochází v menší či větší míře ve většině zemí světa. Tento jev nastává, když za stejně odvedenou práci dostane muž a žena rozdílnou odměnu. Gender pay gap vyjadřuje v procentech rozdíl mezi hrubými měsíčními mzdami žen a mužů. (Válková, Obrovská, Ondrůjová, 2016) V České republice zodpovídá za rovnost mezi ženami a muži Rada vlády pro rovnost žen a mužů. (Vláda České republiky, 2015) Déle je v problematice GPG aktivní Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které od začátku roku 2017 realizuje Projekt 22% k ROVNOSTI. Jeho výstupem v roce 2020 budou specifické nástroje, analýzy, kvantitativní a kvalitativní výzkum vztahující se k tématu gender pay gap. (MPSV, 2017) Významnými nevládními neziskovými organizacemi, zabývající se genderovou nerovností v odměňování jsou např. Gender Studies o.p.s. nebo Nora o.p.s., které se snaží tuto problematiku dostat do povědomí společnosti pomocí četných aktivit.

Jako každý jiný problém má své příčiny i genderová nerovnost v odměňování, které nám pomohou tento častý jev lépe pochopit. První příčinou gender pay gap jsou tradice a genderové stereotypy. Přítomnost předsudků a stereotypů ve společnosti má jedno důležité opodstatnění – zjednodušují nám orientaci ve společnosti a pomáhají nám kategorizovat jevy. To samé platí i o genderových stereotypech a tradicích. Tradiční rozdělení rolí mužů a žen přetrvává dodnes, ovšem v méně radikální formě, což dokazuje i výzkum veřejného mínění s názvem Názory veřejnosti na roli muže a ženy v rodině – únor 2016. Z výzkumu veřejného mínění vyplývá, že výhradně mužskou rolí je v domácnosti provádění běžných oprav a výhradně ženskou rolí je uklízení a vaření. Mezi činnostmi, jimž by se měli oba partneři věnovat stejně, se na prvním místě umístilo pěstování koníčků, z povinností je to pak nakupování potravin. Závěrem je nutné říci, že péče o domácnost stále zůstává ženskou rolí a finanční zajišťování rolí mužskou, i když je v ČR jistá tendence dělení péče o děti mezi muže a ženy.  (Sociologický ústav AV ČR, 2016, s. 1–2)

Graf: Názory na rozdělení činností v rodině (v %)

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, 2016, s. 2

Druhou příčinou je podle Evropské komise (2011, s. 5) „přímá diskriminace“, která je nelegální. K přímé diskriminaci dochází tehdy, když žena dostává nižší mzdu za stejnou odvedenou práci než muž. (Evropská komise, 2011, s. 5) Podle výzkumu veřejné ochránkyně práv z roku 2014 (Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti) vyplývá, že 11 % z 2079 dotázaných respondentů má osobní zkušenost s diskriminací nebo obtěžováním. (Šabatová, 2015, s. 11) Za nejčastější příčinu diskriminace označili dotázaní věk (62 %) a za druhou nejčastější pohlaví nebo rodičovskou roli (24 %). (Šabatová, 2015, s. 14)

Segregace trhu práce je další z příčin genderové nerovnosti v odměňování. Segregace se dělí na horizontální a vertikální. Horizontální segregace znamená koncentraci žen v určitých odvětvích národního hospodářství s čímž je spojeno i vykonávání jiné práce než muži. (Pavlík, 2005, s. 34) Podle ČSÚ (2016) za rok 2015 bylo nejvíce zaměstnaných mužů ve zpracovatelském průmyslu, následně ve stavebnictví a v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Nejvíce zaměstnankyň se vyskytovalo taktéž ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v odvětví velkoobchod a maloobchod, zdravotní a sociální péče a vzdělávání. Vertikální segregací se rozumí výskyt jednoho z pohlaví na určité pozici v hierarchii organizace. (Pavlík, 2005, s. 35) S problematikou segregace trhu práce úzce souvisí pojem skleněný strop, který „(…) odkazuje na diskriminaci žen při povyšování, kdy ženy naráží na neviditelné bariéry, které je udržují na nižších úrovních řízení a brání jim v postupu v rámci organizace. Jedná se o umělé překážky založené jak na osobních předpojatostech nadřízených (mužů i žen), tak i na organizačních procesech, do kterých se promítají genderové stereotypy.“ (Pavlík, 2005, s. 35)

Na trhu práce se ženy často setkávají s nedoceněním jejich práce a dovedností, které je také považováno za příčinu gender pay gap. Podle Evropské komise (2011, s. 5) k tomuto jevu dochází výhradně v profesích, kde převažují ženy. Již řečené lze demonstrovat na příkladu, kdy ženská fyzická práce je hůře placena než mužská fyzická práce: „(…) pracovnice na pozici pokladní v supermarketu si vydělá méně než skladník.“ (Evropská komise, 2011, s. 5)

Poslední, velice častou příčinou i v ČR je potřeba sladění práce a rodinného života. Konkrétně v České republice jsou ženy ohrožené poměrně dlouhou rodičovskou dovolenou, která trvá ze zákona do tří let věku dítěte. (Zákon č. 262/2006 Sb., 2006, § 197, odstavec 1) Tento fakt je podpořen statistikou příjemců rodičovského příspěvku, kdy v 98 % to byly právě ženy, které pobíraly rodičovský příspěvek v roce 2015. (ČSÚ, 2016) Právě částečný úvazek pomáhá ženám skloubit rodinný a pracovní život avšak nese s sebou jisté nevýhody, které se podepisují na gender pay gap: „(…) nižší perspektivu, horší možnost vzdělávání, nižší hodinovou mzdu a nižší růst mezd, riziko částečné deregulace pracovního výkonu (lidé pracují fakticky více hodin, než na kolik jsou zaměstnáni), menší sociální ochranu a vyšší fixní náklady pro zaměstnavatele.“ (Hora, 2009, s. 47)

Jev nerovného odměňování mužů a žen je jevem nežádoucím ať už na úrovni Evropské unie anebo České republiky. K jeho postupnému odstraňování přispívají různé strategie a projekty EU, Vláda ČR, MPSV se svým projektem 22 % k ROVNOSTI a různé nevládní neziskové organizace. Odpovědí na otázku proč k nerovnému odměňování mezi muži a ženami dochází, je kombinace výše zmíněných příčin, které je potřeba postupně odstraňovat pomocí četných opatření.

– – –

Zveřejněno Aktuálně
Štítky: , ,
Úvod > Aktuálně > Seminárka: Gender Pay Gap v ČR