Neziskové organizace se zabývají různými společenskými tématy a jsou zodpovědné za pestrou škálu projektů a iniciativ. Navzdory tomu, že se někdy neziskové organizace potýkají s nedůvěrou či podezíráním z toho, že není jasné, čí zájmy vlastně hájí, případně bývá zpochybňována jejich smysluplnost, výsledky našeho průzkumu ukazují, že celkově vzbuzují neziskové organizace ve společnosti pozitivní hodnocení. V následujících odstavcích se podíváme na to, jak se lidé v České republice staví k otázce prospěšnosti neziskových organizací obecně i k jednotlivým tématům, která tyto organizace řeší.
Jako první jsme respondentům položili následující otázku: „Když se zamyslíte nad neziskovými organizacemi obecně, řekl/a byste, že je jejich působení pro společnost celkově prospěšné, nebo neprospěšné?“. Většina obyvatel ČR (63 %) vnímá neziskové organizace jako prospěšné, zhruba pětina dokonce označila neziskové organizace za rozhodně prospěšné. Pouze necelá desetina dotázaných zaujala k prospěšnosti těchto organizací negativní postoj. Za povšimnutí stojí relativně velký podíl respondentů, kteří zaujímají k neziskovým organizacím neutrální či ambivalentní postoj. To by mohlo značit, že poměrně dost respondentů považuje neziskové organizace za příliš heterogenní sektor, než aby je byli ochotni hodnotit obecně jako jeden celek.
K prospěšnosti neziskových organizací zaujímají muži skeptičtější postoj než ženy. Odpovědí „spíše neprospěšné“ a „rozhodně neprospěšné“ využilo dvakrát více mužů než žen. Z hlediska politické orientace, tj. sebe-zařazení na levo-pravé škále, se respondenti ve svých odpovědích nijak významně neliší.
Dále se podívejme na hodnocení prospěšnosti organizací zaměřených na vybraná konkrétní témata. Za nejvíce prospěšné jsou považovány organizace zabývající se ochranou spotřebitelů, bojem s korupcí, životním prostředím a kontrolou práce státní správy. Nejméně vyhraněný názor má společnost na organizace zabývající se rovností mužů a žen a omezením automobilové dopravy ve velkých městech, na které 30 % respondentů nemá ani pozitivní, ani negativní názor. S tím možná souvisí i to, že se u těchto položek objevil největší počet chybějících odpovědí. Organizace zabývající se rovností žen a mužů označilo nejvíce respondentů (15 %) za neprospěšné.
Pro většinu typů organizací platí, že je ženy považují za prospěšnější než muži. Největší rozdíl se objevil u organizací zabývajících se rovností žen a mužů. Odpověď „rozhodně prospěšné“ nebo „spíše prospěšné“ označilo 40 % mužů a 70 % žen. Naopak co se týče organizací zabývajících se bojem s korupcí a ochranou spotřebitelů, neobjevil se v hodnocení jejich prospěšnosti mezi ženami a muži žádný rozdíl. Politická orientace v posuzování prospěšnosti neziskových organizací většinou nehraje zásadní roli, výjimku najdeme pouze u organizací s orientací na životní prostředí a rovnost mužů a žen. Ty jsou považovány za méně prospěšné respondenty zařazujícími se na pravou stranu politického spektra.
Povšimněme si také rozdílu ve výsledcích u témat boj s korupcí a kontrola státní správy. Přestože spolu tato témata úzce souvisí a navzájem se doplňují, objevily se rozdíly v odpovědích respondentů. Organizace pro boj s korupcí jsou pro ně společensky prospěšnější než organizace podporující kontrolu státní správy. To může být způsobeno například větší popularitou a medializací slova korupce, zatímco obrat „kontrola státní správy“ může být pro veřejnost vágní pojem, který si těžko spojují s něčím konkrétním.
Pro účely výzkumného projektu jsme zjišťovali také znalost konkrétních organizací, kterým jsme se dále výzkumně věnovali. Zajímavé je, že organizace či iniciativy zaměřené na boj s korupcí nejsou ve srovnání s ostatními příliš známé. Konkrétně Oživení, Rekonstrukce státu a Nesehnutí jsou pro širší veřejnost poměrně málo známé, a to i přes to, že jejich aktivitu v boji proti korupci obecně lidé hodnotí jako velmi prospěšnou. Výsledky dotazů na známost je ale potřeba brát pouze orientačně, protože lidé mají tendenci prezentovat se raději jako více znalí. Na druhou stranu možnou námitku, že by respondenti odhadovali zaměření organizace podle jejího jména a deklarovali pak její znalost, oslabuje následující pozorování: o organizaci Zelený kruh, jejíž zaměření je z názvu relativně patrné, alespoň slyšela pouze třetina respondentů, tedy méně než např. o organizaci Arnika, jejíž aktivita není z názvu příliš patrná.
Chcete vědět víc? Výstupem předmětu „Výzkumný projekt: advokační aktivismus“ bude závěrečná zpráva a studentská konference, která se uskuteční dne 3. 5. 2016 od 17:30 do 19:30 na hl. budově FF UK v místnosti č. 301. Srdečně Vás zveme!
V tomto blogovém příspěvku používáme data, která pro nás bezplatně sesbírala agentura NMS Market Research v prosinci 2015 na vzorku 500 respondentů ze svého online panelu. Vzorek je kvótně reprezentativní pro populaci ČR 18–65 let podle pohlaví a věku (provázaná kvóta), vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště. Za podporu děkujeme!
Tento text je příspěvkem studentů předmětu Výzkumný projekt realizovaném v akademickém roce 2015/2016.
Za tým výzkumného projektu sepsali Silvie Konečná a Aleš Vomáčka.